Zatímco katolické doktríny se vyvíjely pomalu, latinská slovní zásoba se v posledních letech setrvale rozšiřuje, což odráží příliv neologismů (nových slov, užití a výrazů), které jsou průvodním jevem stále významnější role technologií v každodenním životě lidí. Obohacení latiny o výrazy jako telephonium albo televisifico coniunctum (video telepřítomnost) nebo usus agonisticus medicamenti stupecfactivi (látky na podporu výkonnosti) pomohlo rozdmýchat oživení latinského vzdělávání na Západě, a to i přes sílící konkurenci mandarínštiny.
Podobně i schopnost angličtiny vytvářet a absorbovat neologismy je významným důvodem, proč tato řeč přetrvá jako hlavní světový jazyk. Oxfordský slovník angličtiny, který se dnes čtvrtletně aktualizuje, revidoval ve svém vydání z března 2011 více než 1900 položek a rozrostl se o nové výrazy jako „subdomain“ („subdoména“), „dataveillance“ („sledování dat“) nebo „geotagging“ („geotagging“ neboli doplňování geografických dat k jiným informacím).
Žijeme v hybridní éře
Lidé používají jazyk, aby porozuměli nejen konkrétním pojmům, ale i širším vědeckým, společenským a historickým dějům. A protože technologie mění tvář – a tempo – těchto dějů, je stále důležitější vymýšlet termíny, které vystihují jejich dalekosáhlý dopad na lidský život.
Parag Khanna, autor textu, na Světovém ekonomickém fóru v roce 2011
Například podle nositele Nobelovy ceny Roberta Fogela pokroky v medicíně a výživě po průmyslové revoluci urychlily a nasměrovaly evoluční proces, takže se moderní lidé zásadně odlišují od druhu Homo sapiens. Biotechnologický investor Juan Enriquez zavedl v roce 2011 pojem Homo evolutis, aby tento posun vyjádřil.
Dokážou však všeobecně přijímané výrazy jako „informační éra“ nebo „znalostní společnost“ přesně popsat globální pohyb, který nyní probíhá? Vývoj poháněný technologiemi způsobuje, že historické éry mají spíše kumulativní než lineární ráz. V době, kdy svět vstupuje do informační éry, většina zemí stále zakouší zemědělskou a průmyslovou éru. V zájmu vystižení vznikajících sociotechnologických vzorců – včetně splývání vědeckých disciplín a fúze lidského života s pokrokem v těchto oblastech – by se současná éra měla označovat za „hybridní éru“.
Nejvýmluvnějším rysem této éry je skutečnost, že se v ní šíří nová terminologie. Například dnes máme „syntetickou biologii“, která označuje křížence biologie a chemického inženýrství; vědci v jejím rámci vytvářejí biologické systémy, jež se v přírodě nevyskytují. Do lidí lze dnes vpravovat uměle vytvořené buňky. A biolog Craig Venter vytvořil v roce 2010 první plně syntetickou a samostatně se replikující buňku.
Parag Khanna, autor textu, si pohrává s globem
V rámci dalšího hybridního oboru s názvem „molekulární výpočty“ se organické nebo umělé enzymy programují tak, aby prováděly složité výpočty rychleji než křemíkové čipy. Spolu s trojrozměrnými křemíkovými čipy by tento obor mohl nabídnout nový směr vedoucí k udržení – nebo i urychlení – Mooreova zákona, podle něhož se počet tranzistorů na integrovaných obvodech používaných v počítačích zhruba každé dva roky zdvojnásobí.
Nástup robotů
Biologická hybridizace lidí s technologiemi rovněž vyžaduje nový slovník. V Laboratoři médií Massachusettského technologického ústavu se Hugh Herr, muž se dvěma amputovanými končetinami, stal průkopníkem „biomechatroniky“, která kombinuje biologii, mechaniku a elektroniku za účelem vývoje účinné a napohled živé protetiky. Někteří lidé věří, že Herrova práce je předzvěstí éry bionických superlidí.
Přeneseme-li se od svalů k mysli, pak technologie na rozhraní mozek-počítač zaznamenaly v posledních letech značný pokrok a přinesly nástup „neuroprotetiky“, která už dnes umožňuje paraplegikům pohybovat počítačovou myší pomocí myšlenek, zatímco opice ovládají obrovskou robotickou ruku. Vědci dnes pracují na natolik přesném určení neurochemie myšlenek a emocí, že by se daly vyvinout nové technologie umožňující lidem, aby tyto emoce mlčky sdělovali okolí.
Parag Khanna, autor textu, pózující na balkóně
Vzhledem k tomu, že vědci neúnavně pracují na zdokonalení podobných technologií, musí být společnost lépe informovaná o jejich socioekonomických dopadech. Žádné ze současných paradigmat pro hodnocení potenciálu jednotlivce – inteligenční kvocient a emoční kvocient – nedokáže vyhodnotit schopnost člověka konkurovat stále početnější pracovní síle „robotických límečků“.
Průmysloví roboti dnes vytlačují zaměstnance Foxconnu, kteří v Číně vyrábějí iPhony, robot da Vinci od firmy Intuitive Surgical snižuje potřebu chirurgických asistentů na operačních sálech a robot Engkey vyučující v Jižní Koreji angličtinu možná postupně obsadí 30 000 pracovních míst ve školství, na nichž dnes působí učitelé ze Západu. Stále důmyslnější algoritmy nahrazují obchodníky s měnami, advokátní asistenty, a dokonce i reportéry.
Možná nastoupí Pax Technologica
Soupeření se stále schopnější robotickou pracovní silou bude vyžadovat, aby lidé zvýšili svůj „technologický kvocient“. Společnosti a vlády musí stát v čele tohoto posunu tím, že zdůrazní roli technologií ve formě i obsahu učebních osnov. Zlepšené technologické schopnosti by nejen pomohly občanům ucházet se o pracovní místa, ale zároveň by státům pomohly prosperovat v novém globálním prostředí zvýšené hybridizace.
Parag Khanna, autor textu, při akci Mongolia Charity Rally 2010
Vzestup a pád impérií se odedávna považuje za geopolitickou záležitost danou několika faktory, jako jsou vojenské kapacity, bohatství přírodních zdrojů nebo velikost populace. Podobně i geoekonomické výpočty relativního HDP, směnných relací a rezerv v zahraniční měně mají při stanovování rovnováhy moci značnou váhu. Žádná z těchto metrik však nezohledňuje faktory, jako jsou výzkum a vývoj, technologické inovace či komercializace, které dnes ukazují na budoucí úspěch spolehlivěji než jaderné arzenály nebo velikost ekonomiky. Hybridní éra se skutečně utváří tak, aby byla érou „geotechnologií“.
Při geotechnologickém soupeření je v sázce víc než kdykoliv dříve. Ukazuje se, že kybernetická válka je pro politickou a ekonomickou stabilitu stejnou hrozbou jako konvenční vojenský konflikt. Současně platí, že technologie typu systémů filtrace vody, vývoje semen odolných proti suchu, obnovitelné energie nebo internetu mají potenciál naplňovat základní potřeby přelidněné planety lépe než jakékoliv impérium.
Mnoho historických údobí dostalo název podle imperiálních hegemonů: Pax Romana, Pax Britannica, Pax Americana. Někteří lidé se domnívají, že vzhledem k vzestupu Číny je další na řadě Pax Sinica. Tyto éry však byly charakterizovány nikoliv mírem, nýbrž dobýváním a vykořisťováním. Možná tedy bude další érou zásadní rozchod s minulostí, jakási vpravdě moderní éra Pax Technologica.
Parag Khanna, vysoce postavený člen Nadace New America a ředitel Ústavu hybridní reality, je autorem knih The Second World (Druhý svět), How to Run the World (Jak řídit svět) a Hybrid Reality (Hybridní realita).
Copyright: Project Syndicate/Institute for Human Sciences, 2013. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.
