Zničení velkovýkrmny, která stojí na místě bývalého sběrného tábora pro Romy, považují v současné situaci za nešťastné.
"Je hospodářská krize a my nechceme, aby většinová část společnosti měla důvod říkat něco proti jihočeským Romům. Nepotřebujeme stovky milionů, nám stačí jen několik desítek, abychom mohli toto místo zkulturnit,“ řekl jeden ze zástupců Romů Matěj Šarközi.
Podle odhadů by rekonstrukce přístupové cesty k památníku, vybudování parkoviště a sociálního zařízení stálo zhruba 30 milionů korun. Zimola Romům slíbil, že jim při shánění peněz na tyto úpravy pomůže.
"Existuje dokonce příslib státu z října roku 2007, že je ochoten nějaké peníze poskytnout. Na práce už je dokonce projekt. V tom není problém," uvedl Zimola. Dodal, že pokud se podaří miliony získat, mohla by stavba začít ještě letos.
Hejtman zároveň tvrdí, že lednový výrok nového ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába, který řekl, že zbourání letského vepřína je jeho prioritou, byl velmi nešťastný. Už krátce poté totiž vyšlo najevo, že stát na odkup a likvidaci nemá a nebude mít peníze.
"Bylo to silně populistické a jsem rád, že podobně to vidí i jihočeští Romové," poznamenal hejtman.
Jenže ne všichni zástupci této menšiny jsou zajedno. Podle předsedy Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeňka Růžičky nemá pietní místo vedle velkovýkrmny prasat žádný smysl a nadále požaduje jeho odstranění.
"Proč nejednají s námi jako pozůstalými? Trváme na tom, že tam ten prasečák nesmí zůstat. Každý ministr si našel nějakou výmluvu. Teď to má být krize? Dokud jeho odstranění Česku nepřikáže Evropská komise, zřejmě se nic nestane," zlobil se Růžička. S vybudováním přístupové cesty a parkoviště ale souhlasí.
Za 2. světové války prošlo táborem v Letech celkem 1 309 lidí, z nichž 326 zemřelo. Čtvrtina vězňů byla propuštěna nebo utekla. Ostatní ve dvou transportech převezli do koncentračního tábora v Osvětimi.
