"Od roku 1992 podnikám v zemědělství. Na svém pozemku, kde chci halu postavit, parkuji v současnosti stroje. Ty bych chtěl mít v zimě pod střechou. Mám kompletní projektovou dokumentaci. Projekt dokonce řeší i zazelenění plochy a úpravu fasády, aby stavba zapadla do okolí. V souladu s předpisy jsem požádal jaroměřický úřad o schválení stavby," vysvětlil Krejcar.
V obci se zhruba 150 obyvateli se však rozhořela vášnivá debata, jejíž podstatou je nevhodnost lokality pro takovýto druh stavby. Zástupci osadního výboru, což je orgán komunikující s jaroměřickou radnicí, předali městské radě podpisový arch.
"Výbor zaujal negativní stanovisko, podložené 106 šesti podpisy příložanských obyvatel. Nemůžeme jen tak přejít jejich nesouhlas," konstatoval jaroměřický starosta Jan Langášek s tím, že Příložanští by pozemek raději využili pro individuální výstavbu domků. "Stavba haly znamená zničení posledního volného místa pro domky," tlumočil názor většiny zástupce osadního výboru Zdeněk Klug.
"Budete snad chtít pozemek vyvlastnit, pokud vám ho pan Krejcar neprodá?" obrátil se s ironickou otázkou na Kluga zastupitel Jan Kousalík.
Jan Krejcar chce stavět na svém vlastním pozemku a poukazuje na zásadní fakt, že v urbanistické studii je právě v inkriminovaném místě vymezen prostor pro zemědělské podnikání, potažmo stavbu haly, nikoliv pro rodinnou zástavbu. Přitom v případě chybějícího územního plánu je právě urbanistická studie platným dokumentem, podle něhož se řídí veškeré úpravy v obci. „Do studie se nějakým způsobem dostala stavba haly. Musíme prošetřit, kdo zavinil pochybení," upozornil radní Lubomír Novák.
„Jednoznačně jde o stavbu, kterou studie zahrnuje, navíc na soukromém pozemku. Není důvod, proč nesouhlasit," reagoval zastupitel Kousalík.
Rozpačití aktéři jednání, z nichž někteří souhlasili se stavbou haly a jiní byli proti, se shodli na jednom. „K rozhodnutí nám chybí některé informace. Za tři týdny se sejdeme znovu. Do té doby nám stavební úřad zjistí podrobnosti," shrnul radní Novák.
