Adresa pornografické stránky se na obrazovce počítače může objevit náhodou, protože mnoho takto zaměřených obscénních materiálů má velmi podobné internetové adresy jako stránky se zcela "nevinným" obsahem.
Britský právník Jefrrey Russell tvrdí, že v Británii není samotné prohlížení pornografické stránky v rozporu se zákonem, pokud takový materiál není publikován nebo pokud nemá někdo úmysl ho publikovat. V případě dětské pornografie je ovšem situace poněkud jiná, zde už je sám fakt, že někdo "vlastní" obrázek s dětskou pornografií, trestný. Britský zákon přitom nerozlišuje mezi pouhým prohlížením materiálu a jeho ukládáním na pevný disk.
Internetový surfař, který náhodou klikne na stránku s dětskou pornografií, by však pravděpodobně stíhán nebyl, protože by žalobce měl potíže dokázat, že se na onu stránku dostal úmyslně. Má-li ovšem někdo na svém počítači uloženo 4000 obrázků dětské pornografie, pak není nijak složité takový úmysl dokázat. Umístění počítačového serveru, z něhož pochází dotyčný zakázaný materiál stahuje, není rozhodující. Glitter by například u soudu neobstál s tvrzením, že počítač, z něhož obrázky stahoval, je umístěn v zemi, kde ukládání a prohlížení dětské pornografie není trestné.