Kdo zaplatí chybějící miliony za kongres?

P r a h a - Pracovníci ministerstva financí teprve nyní - půl roku po pražském zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky - opouštějí budovu Kongresového centra (KCP), ale stále není jasné, kdo všechny úpravy budovy zaplatí. Rekonstrukce KCP měla stát původně 2,8 miliardy korun a představenstvo společnosti dlouhou dobu tvrdilo, že tuto částku nepřekročí, ale oprava staré a stavba nové budovy KCP bude nakonec o 480 milionů dražší.

Město jako stoprocentní akcionář společnosti KCP již souhlasilo s tím, že centru poskytne dotaci 206 milionů, zastupitelstvo bude jednat i o půjčce 169 milionů korun, kterou by měla poskytnout První městská banka, ale i po získání této půjčky bude scházet sto pět milionů korun. Ty Praha očekává od státu.

"Jde nám především o 105 milionů korun za úpravy, které si prokazatelně vymysleli pracovníci organizačního výboru zasedání měnového fondu - tedy ministerstva financí. Už přestávám být trpělivý. Na ministerstvo kvůli tomu volám obden a nikdo s námi o tom nechce hovořit," uvedl primátorův ekonomický náměstek Jiří Paroubek.

Ředitel organizačního centra pro uspořádání setkání finančníků Milan Vodička však popírá, že by peníze požadované městem měly sloužit jako úhrada za úpravy KCP pro zasedání měnového fondu. "Sto pět milionů korun jsou chybějící zdroje na doplnění financování rekonstrukce a výstavby. Hlavnímu městu jde o dotaci, a ne o zaplacení úprav. To, co ministerstvo financí potřebovalo pro zasedání, to už uhradilo," řekl Vodička, který je zároveň i členem představenstva Kongresového centra.

Vodička dodal, že ministerstvo financí nemá v letošním rozpočtu pro Kongresové centrum ani korunu. Rekonstrukce KCP se podle něj prodražila proto, že centrum muselo například zaplatit odstupné bývalým nájemcům a investovat do odstranění azbestu z budovy. "Centrum také pozapomnělo na to, že ministerstvo financí není plátcem DPH, ale to je problém KCP, a ne ministerstva," řekl Vodička.

Paroubek konstatoval, že jediným přijatelným řešením pro město bude Kongresové centrum prodat. "Pokud KCP půjčujeme, je to lepší než přímo dotovat, protože se nám půjčené peníze mohou vrátit. Nedělám si velké iluze o návratnosti z obchodní činnosti centra, pokud neprodáme většinový podíl akcií společnosti. O budoucnosti této společnosti budeme brzy jednat," uvedl Paroubek.

Podle ekonomického náměstka přispívají radnice velkých evropských měst na provoz svých kongresových center, ale Praha je podle jeho slov v poněkud jiné situaci. "Potřebujeme stavět především dopravní stavby, byty a městskou infrastrukturu. Proto si těžko dokážu představit, že bychom do Kongresového centra sypali další desítky milionů korun ročně. Obávám se, že by za půlrok mohli přijít pánové z představenstva společnosti a chtít další peníze, protože se jim nepovedla sezona. To je pro mne nepřípustná představa," míní Paroubek.