Schlingův úřad vskutku ztrpčuje podnikání řadě lidí. Testy pro autoškoly jsou podle vyjádření řady odborníků zbytečně těžké, zahlcené teorií na úkor prověření praktických znalostí řidičů. A ministerstvo skutečně komplikuje dovozcům aut jejich živnost. Ministr má na svědomí i podstatnější provinění, počínaje reformou nereformou drah až po pohrdání výběrovými řízeními.
Slušného člověka musela nadzdvihnout i sprostota, s jakou se Schling a vládní mluvčí Rouček vypořádávali s blokádníky. Nálepky komunistů-pučistů či kšeftařů s kradenými auty by bez povšimnutí zapadly na záchodcích putyk, ne už ve vládních kuloárech.
Ale stačí to všechno na oprávnění ucpávat veřejné komunikace? Světí účel všechny prostředky? Smějí se brát do zástavy jako rukojmí další lidé? Pokud ano, pak každý s něčím či s někým nespokojený by mohl vyhlásit stav "občanské nespokojenosti", vypnout ostatním proud, zastavit vodu, zablokovat koleje, přestat léčit, učit, soudit nebo vypustit králíky na dálnici. Samotář, jako tisícihlavý dav.
Omezování druhých je možné omluvit nejvýš v krajních situacích, kdy další řešení už nejsou k dispozici. Blokáda kvůli hloupému zákonu nebo špatnému úředníkovi takové podmínky nesplňuje ani náhodou.
Často zní námitka, a po včerejšku ji opět uslyšíme, zda by s dovozci (železničáři, zemědělci, dopravci...) někdo jednal, kdyby jen cudně mávali fanglemi pod okny ministrů? Cožpak by se angažovali předsedové sněmovny i Senátu, poslanci? Těžko. Kdo zastaví provoz, obvykle "jede" k úspěchu.
Nevšímavost mnoha pánů a dam tam nahoře však neospravedlní vydírání. Byť by bylo korunováno úspěchem. Ti, kteří ho používají, se chovají stejně nadutě jako mnozí z těch, proti nimž míří své vzpoury.
