Dostat se tam nebude snadné. Zájem mnohonásobně převyšuje počet míst. Přijímací zkoušky na některých školách začínají už zítra.
Nejvyšší rozdíly mezi přihlášenými a přijatými bývají na osmiletých gymnáziích, kam žáci nastupují z páté třídy základní školy. Nejžádanější a také nejúspěšnější jsou obvykle ta ve velkých městech.
Například na Gymnázium Jana Keplera v Praze berou každého šestého přihlášeného, na nedalekém Gymnáziu Nad Alejí je šance ještě o chlup menší. Brněnské gymnázium na třídě Kapitána Jaroše hlásí podobný poměr, ze 334 přihlášených jich plánují vzít 60. Rekordní zájem je o Slovanské gymnázium v Olomouci – tam uspěje jen každý osmý.
Dobrou školu dělá také dobrá pověst. Čím lepší, tím chytřejší žáci se na ni hlásí. V Česku je pár škol mimo velká města, jejichž výsledky státních maturitních zkoušek jsou výjimečné. Například Gymnázium Šlapanice, jen kousek za Brnem.
„Je za tím tvrdá a poctivá práce. Vypracovali jsme se v podstatě od nuly,“ vysvětluje ředitelka školy Hana Richterová. Žádný jiný recept na úspěch nedala.
Ředitel Gymnázia v Uherském Hradišti, které je dle výsledků státních maturit jedno z deseti nejlepších v republice, už byl konkrétnější. „Už jako student jsem chodil kolem naší školy a obdivoval ji,“ vypráví Zdeněk Botek, dlouholetý ředitel gymnázia.
Přes polovinu pedagogického sboru tvoří absolventi této školy. „Vědí, jak se tu pracuje, a my je moc rádi bereme,“ říká Botek. Výsledky jeho studentů jsou srovnatelné s těmi z Prahy nebo Brna, kde bývají nejúspěšnější.
Výchova vlastních učitelů se zřejmě osvědčuje. Stejně to má i Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci. „Já jsem absolventem, moji dva zástupci i část pedagogického sboru,“ vysvětluje ředitel Václav Ulvr.
