Loni v létě jsem šel se džbánkem piva po ulici, kudy chodím dnes a denně. Občas s sebou beru i šestiletého synovce. Z boku na mě z ničeho nic zaútočil statný německý ovčák. Asi ve výšce, kde má takový předškolňák hlavu. Naštěstí jsem útok psa pokryl rukou a pán ho pak již zvládl. Na zápěstí se mi objevily pěkné krvavé šrámy.
S majitelem psa však nebyla řeč, on že prý má psa řádně očkovaného, měl ho sice bez košíku, ale na vodítku, k žádné velké újmě na zdraví nedošlo a jemu se prý nemůže nic stát. Zašel jsem tedy na lékařskou pohotovost kde mi ránu ošetřili, píchli jednu protitetanovku, dali potvrzení a pak teprve se majitel psa uráčil mi předložit doklad o jeho očkování. Vždyť se vlastně nic nestalo...
A tady je ten kámen úrazu, tady vznikají zárodky k velkým malérům. Existují majitelé, kteří chovají statné psisko a buďto ho nezvládají, nebo někdy možná ani nechtějí zvládat. Někomu dokonce může dělat dobře, když mu jdou na ulici lidé z cesty. Takové zvíře občas na veřejně přístupném místě na někoho vybafne, natrhne nohavici, způsobí lehčí zranění a nic se vlastně nestane, protože téměř žádná škoda nevznikne. Dokonce ani tehdy, když se zakousne nějaký ten nešlechtěný voříšek. Že jste se o něj třeba deset let starali, že jste ho měli rádi? Ale jděte, pes bez rodokmenu, jakou ten má cenu?
Zde nejspíš bude klíč k řešení toho, zda a jak je možno chovat pitbuly, vlčáky, rotvajlery a nebo já nevím koho. Problém není v tom, zakázat rasu, ale postihnout majitele psa citelně už tehdy, když značná škoda při útoku psa nevznikne.
V Německu prý nyní může činit pokuta za útok psa na veřejném prostranství, při kterém se takzvaně nic nestalo, až 10.000 DM. Co to zkusit u nás? Aspoň by byly nějaké finance na psí útulky.
Košík postihu většinou nepotřebuje ani tak pes, jako spíše jeho pán. Bohužel, hlasovat se ale bude spíše o psech, než o pánech. Jak laciné je říci - a nepotřebovali by ten košík v tomto případě poslanci? Ale jak to říci lépe?
Vojtěch Kladívko, Poděbrady