Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo jsme a kam jdeme? ptají se výstava Monument transformace a kniha Atlas transformace

  14:15aktualizováno  14:15
Výstava Monument transformace, probíhající ve výstavních sálech Galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně, a při té příležitosti vydaná publikace Atlas transformace jsou mimořádné počiny nejen co do rozsahu, ale i svými ambicemi a nároky, které na diváky a čtenáře kladou. Kurátor, kritik a ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný připojil v následujícím textu několik - dle svých slov - marginálních poznámek k onomu monumentu.

Monument transformace. Vjačeslav Achunov: 1 metr čtvereční, 2007; instalace - 365 krabiček zápalek s kresbami | foto: Josef Chuchma, Kavárna

Deklarované téma, tedy proměna společnosti po roce 1989, je na výstavě rozvíjeno prostřednictvím děl vybraných především na základě jejich schopnosti pomocí záznamu doložit či prostřednictvím schématu, diagramu, tabulky a mapy ukázat, že proběhl určitý proces, který změnil výchozí situaci. Převládají videa, projekce, filmy, fotografie, kresby, instalace či prostorové koncepty. Vystavená díla pocházejí z různých teritorií, neboť transformace se netýkala výlučně české společnosti či Polska, ale také třeba Indonésie. Kniha Atlas transformace je coby ozvěna oné vášně pro pořádání pojata jako encyklopedie či slovník nastiňující 225 pojmů.

Silné téma, jeho zřetelná artikulace a možnost vidět na jednom místě důležitá díla pozoruhodných umělců (namátkou a abecedně The Atlas Group, Eric Beltrán, Pavel Braila, Mircea Cantor, Harun Farocki, Günter Forg, Sanja Ivekovic, Dan Perjovschi, Anri Sala, Wilhelm Sasnal, Kateřina Šedá či Artur Zmijewski) spolu s projekty méně vystavovaných, či dokonce v evropském kontextu zcela neznámých autorů stojí nejen za pozornou návštěvu, ale také za reflexi. Nejvíc mě na Monumentu transformace zajímá jeho formát, struktura a podmínky realizace i specifické vazby k prostředí, v němž byl uskutečněn. A také: co nám ta akce říká o zdejším uměleckém a institucionálním diskurzu.

Kurátoři Vít Havránek (vlevo) a Zbyněk Baladrán před vstupem do expozice Monument transformace.

Projekt lze do značné míry vnímat jako generační manifest, což kurátoři Zbyněk Baladrán s Vítem Havránkem formulují nejprve jako potřebu dozvědět se, "co se stalo v České republice v průběhu dvaceti let po pádu komunistického režimu", a definitivně jako to, "co se s námi stalo". Autoři, které pád berlínské zdi zastihl na prahu dospělosti, se tedy chtěli vyrovnat s proměnou české společnosti po roce 1989, zasadit ji do přediva analogických přeměn v různých částech světa a zbavit se tak nejen syndromu "východní Evropy", ale (snad) také pocitu jedinečnosti zdejších zkušeností. Zásadní konceptuální problém projektu však tkví v tom, že jeho zastřešující termíny či metafory a smysl toho, co jejich prostřednictvím vzniklo, se vylučují.

Potíže s pojmy

Jak výstava, tak kniha kladou důraz na pojem transformace coby procesu, který vede od výchozího stavu k nějaké následné konstelaci, přičemž některé původní prvky jsou uchovány a jiné změněny. Transformace tedy v pojetí autorů není radikálním řezem či skokem od stavu ke stavu, nýbrž probíhá pouze v rámci uchování identity systému. Takové pojetí transformace a důraz na mytopoetické či literární souvislosti (Ovidius, Kniha proměn, Kafka) vylučuje pochopení změny jako revoluce a vzdává se možnosti definitivního rozchodu s minulostí, který jako utopický horizont udržuje při životě étos každé transformace. Symptomem vyjadřujícím onu rezignaci na otevřenost změny směrem k budoucnosti se pak jak na výstavě, tak v knize stává formálně sympatická a působivá zaujatost kvazivědeckými diagramy, mapami a schématy.

Monument transformace. Peggy Meinfelder: 100 západních marek, 2003–2006, kolekce objektů. Majetek autorky.

Termíny jako monument a atlas by sice mohly vytvářet ve spojení s pojmem transformace paradoxní dvojice generující napětí a podněcující imaginaci, jenže v daném pojetí tvoří pouze jeho komplementární doplněk. Jestliže monument je pojem vlastní sebevědomému eurocentrickému historismu a nacionalismu 19. století, pak s termínem atlas spojujeme definitivní poznání a ovládnutí prostoru, které je výdobytkem i emblémem stejné doby. Pro moderní umění rehabilitoval monument avantgardní Rus Tatlin svým Pomníkem III. Internacionály z roku 1920, zatímco o osmdesát let později už musel při zdůvodnění kvalit memoriálu padlým ve Vietnamu nadělat i jinak brilantní A. C. Danto spoustu piruet. V Atlasu transformace se proto k pojmu monument vztahuje text brazilské kurátorky a spisovatelky A. P. Cohenové zdůrazňující efemérnost a aktivismus, které byly v 60. letech minulého století příznačné pro revizi monumentu. Výběrem textu Cohenové jako by si Baladrán s Havránkem vytvářeli alibi, avšak zároveň - řečeno s německým profesorem literatury Andreasem Huyssenem - nechali v podobě výstavy a tlustého svazku volný průchod monumentalitě coby skrytému rozměru modernismu a trochu "humpolácky" tak zrušili napětí udržované tím, že něco zůstává negativním předmětem touhy.

Obdobné potíže lze vysledovat u termínu atlas. V paměti aktérů současné (světové) umělecké scény evokuje nejen stejnojmenné dílo Gerharda Richtera, které hrálo dominantní úlohu na desátých kasselských dokumentech v roce 1997, ale odkazuje také k oblíbeným termínům dnešního internacionálního kritického žargonu, z nichž uveďme alespoň "re-mapping". Samostatné heslo věnované pojmu atlas ovšem v knize chybí, pouze v úvodu jej autoři označují za "rhizomatickou asambláž".

Pohled na dobové transparenty z roku 1989, které zapůjčilo Národní muzeum v Praze; má jejich pozoruhodnou sbírku.

Podle Baladrána a Havránka je výsledkem dvouletých příprav projektu směs, která "se nesnaží být analýzou, ale nástrojem k dalšímu zkoumání, manuálem k produkci konfliktních a protichůdných interpretací". Ovšem naznačili jsme tu, proč kurátory použité pojmové rámce se vzpírají být nástrojem zkoumání. Výstava v Městské knihovně i Atlas transformace, využívající aleatoričnosti (tedy počítající s náhodností a s nesoustavností), jsou vědomě vystavěny coby alternativa k běžně používané lineární re-konstrukci "příběhu proměny". Sice díky tomu Baladránova a Havránkova výstava i kniha vytvářejí určitý obraz transformace a vedou k mnohočetným výkladům, avšak s jistým - a podstatným - omezením. Nezkoumají totiž pravidla uplatnění této aleatoričnosti; pravidla, která jsou - podle českého filozofa Zdeňka Vašíčka - nositeli právě těch nejdůležitějších zpráv. Schéma fungování takových pravidel by například ukázalo, že Baladrán s Havránkem se vůči svému projektu nenacházejí v pozici autorů, nýbrž sami jsou jeho hlavním námětem a uživatelem.

Náčrt jednoho diagramu

Publikace Atlas transformace svou obsáhlostí, zaměřením a kompilační povahou vyvolává vzpomínky na čítanku vydanou u příležitosti už zmíněných angažovaných desátých kasselských dokumentů francouzské kurátorky Cathrin Davidové. Diskurzivnímu mapování problémů světa věnoval velké úsilí i její následník Okwui Enwezor v rámci jedenáctých dokumentů z roku 2002, aby vydal dokonce čtyřsvazkové kompendium. Analogicky si počínal také Marius Babias jako editor publikace k radikálnímu projektu pro Rumunský pavilon z roku 2003. A velmi blízko leží kniha East Art Map, připravená slovinskou skupinou IRWIN a vydaná v roce 2006, s níž se Atlas transformace zlehka protíná i autorsky.

Monument transformace.

Tento náčrt není v žádném případě obviněním z odvozenosti, nýbrž zasazením Monumentu (a Atlasu) transformace do sítě vztahů, v níž jsme my všichni, kdo nějak participujeme na současném světě umění, zapleteni. Podobně můžeme rozvést také pozice nejvýznamnějších vystavovaných umělců, kteří byli (logicky) zastoupeni v posledních patnácti letech na celé řadě normotvorných přehlídek. Namátkou: na dokumentech jsme se mohli setkat s The Atlas Group či s Harunem Farockim, na Manifestě s Danem Perjovschi, Anibalem Lopezem, Zbyňkem Baladránem a Kateřinou Šedou, na Bienále v Benátkách s autory, jako jsou Anri Sala, Yael Bartana či Artur Zmijewski, na Berlínském bienále a dokumentech s Thomasem Hirschhornem, na Skulptur Projekte v Münsteru s Damianisem Narkievičusem a dalšími.

Vezmeme-li si umělecká díla prezentovaná na Monumentu transformace, celá řada méně známých tvůrců je sice zapůjčila ze svého majetku, avšak ti slavnější jsou zastupováni kvalitními a obchodně silnými galeriemi v Německu, Francii či Británii (Yvone Lambert, Jocelyn Wolff, Chantal Crousel, gb agency, Bärbel Grässlin a Giorgio Persano) anebo klíčovými hráči na lokální scéně (polský Foksal a Raster, ruský POP/OFF/ART). Z veřejných sbírek je v Městské knihovně zastoupeno Národní muzeum v Praze s kolekcí transparentů a francouzský FRAC.

Monument transformace. Mircea Cantor: Měnící se krajina, 2003, DVD projekce, 22´. Majetek galerie Yvon Lambert Paris.

Přidejme ještě pozice autorů výstavy Zbyňka Baladrána a Víta Havránka, kteří reprezentují pražskou nonprofitní galerii transitdisplay, vzniklou spojením nezávislého výstavního prostoru a instituce podporované Erste Group (u nás Česká spořitelna), jejíž sběratelské a sponzorské aktivity se v souvislosti s expanzí do zemí bývalého východního bloku zaměřují na konceptuální a současné umění z příslušné oblasti. Úlohu klíčového moderátora institucionalizace uměleckého diskurzu převzala iniciativa Tranzit po Sorosově centru současného umění, přičemž například na Slovensku i s některými protagonisty.

A jestliže byl Vít Havránek, člen sdružení PAS, na jehož doporučení realizoval Dan Perjovschi výzdobu novostavby Národní technické knihovny v Praze, spolu s Borisem Ondreičkou, který působí v bratislavském Tranzitu, vybrán jako kurátor příští Manifesty, můžeme začít vyrábět svůj vlastní diagram.

Nutná orientace v zázemí

V rychlém shrnutí to vypadá poněkud naivně, avšak pro pochopení podobných paradigmatických projektů bychom se měli orientovat i v jejich institucionálním a instrumentálním zázemí, bez něhož by se koneckonců nikdy neuskutečnily. Žádná z vlastností obrazu není nevinná, tvrdí Zdeněk Vašíček a autor díla, tedy i kurátor, se s tím musí při jeho utváření otevřeně vyrovnat.

Monument transformace i Atlas transformace přinášejí nevšední zážitek a spoustu námětů k přemýšlení, ale trochu pozapomněly, že vedle knihy Nicolase Bourriauda vydané Tranzitem je tu ještě Pierre Bourdieu s diagramy sociální a kulturní reprodukce, jejichž základním pojmem je kapitál; nejen ten ekonomický, ale také kulturní, institucionální a sociální.

Jestliže transformace skončila a chybí-li dnes - už z principu - monumentu patos a atlasu vášeň, stávají se bez přesné (sebe)reflexe, (sebe)ironického odstupu či subverzivní doslovnosti monument a atlas pouhým formátem, rámcem, pozoruhodnou rétorickou figurou. Předmětem, který lze obdivovat v muzeu, ale těžko ho použít v praxi.

O výstavě a o knize

O výstavě

Monument transformace.
Kurátoři Zbyněk Baladrán a Vít Havránek. Galerie hl. m. Prahy, Městská knihovna, Valentinská 9, Praha 1, výstava trvá do 30. srpna 2009. Více informací na: www.monumenttotransformation.org

O knize

Atlas transformace Atlas transformace.
Editoři: Zbyněk Baladrán, Vít Havránek ve spolupráci s Věrou Krejčovou. Autoři (výběr): Václav Bělohradský, Homi Bhabha, Frederic Jameson, Bohumila Groegerová, Josef Hiršal, Václav Havel, Václav Klaus, Tomáš Ježek, Jiří Havel, Jiří David, Milan Knížák, Vladimíra Dvořáková, Slavoj Žižek, Boris Groys, Keiko Sei, Gaytri Spivak a mnoho dalších. Vydal Tranzit.cz, náklad 1 000 výtisků, 834 stran, doporučená cena 626 korun.


Autor:


ZPRÁVY: Poslanci složili slib a hned se pohádali



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.