|
Jak probíhají prezidentské volby v USA - ZDE |
Výsledek je však krajně nejistý, a tak si můžeme ještě chvíli lámat hlavu, kdo by byl lepším prezidentem jediné světové supervelmoci a s kým můžeme spojovat své naděje.
Může to znít jako chmurná předpověď, ale obě varianty obsahují dost špatné perspektivy.
Vítězství George Bushe okamžitě prohloubí protiamerické nálady jak v Evropě, tak v celém světě včetně muslimských zemí. To není dobrá zpráva pro bezpečnost světa. Strach z další polarizace nenávisti, kdy proti sobě stojí takzvaná křesťanská a muslimská civilizace, je oprávněný.
Když vyhraje John Kerry, tak se zase budou z Bushovy porážky radovat všechny temné síly světového terorismu v čele s Al-Kajdou. Radost nebudou skrývat ani komunisté a jejich levicoví spolucestující po celé Evropě, v neposlední řadě i mediální internacionála.
Je to smutné, neboť každý terorista si tuto zprávu přeloží tak, že Amerika je slabá a s ní i celý Západ. A to opět není dobrá zpráva pro světovou bezpečnost. Slabost totiž nikdy není důvodem k míru. Spíše naopak.
Bushovou výhodou je to, že po 11. září prokázal rozhodnost. Naopak jeho administrativa prokázala velkou naivitu, když své důvody při likvidaci iráckého režimu opřela o hledání zbraní hromadného ničení a když se vážně domnívala, že Iráčané přivítají demokracii. Tím sama odvrátila pozornost veřejného mínění od těžko zpochybnitelného faktu, že Saddám Husajn byl nevyzpytatelný zločinec.
Výhodou Johna Kerryho je naopak to, že může začít s čistým stolem, bez zátěže pochybností o irácké válce. I on ovšem projevuje naivitu, když tvrdí, že v boji proti světovému terorismu získá v Evropě odhodlané spojence.
Evropa chce prožívat i nadále svůj mír a blahobyt pod ochranným deštníkem Ameriky a nechce se vážně podílet na žádném riskantním podniku. Až se John Kerry obrátí na Evropskou unii, aby převzala část americké odpovědnosti na Blízkém východě, najde zde především dlouhé zástupy kverulantů s litaniemi výmluv.
Mnoho Evropanů totiž žije v nebezpečné naivitě: myslí si, že lze omezit fanatický muslimský terorismus mírovými projevy a zpíváním písniček o lásce a bratrství. Tento sladký sen bude trvat přesně do té chvíle, než si některý z agresivních režimů, či dokonce některá teroristická skupina pořídí pár jaderných raket.
Kdo je tedy lepší: Bush, či Kerry? Upřímně řečeno, odpověď je ve hvězdách. Přesněji ve hvězdách z americké vlajky, protože o prezidentovi USA rozhodne hlasování v jednotlivých státech Unie. My jen víme, že oba kandidáti mají velké klady i značné minusy.
Po pesimistických úvahách si připomeňme ty kladné stránky: Bush je typ rozhodného vůdce pro těžké časy, který vidí nebezpečí a je ochoten mu čelit. Kerry zase působí jako inteligentní státník, jenž by mohl získávat sympatie. Oba však budou na prvním místě "kopat za Ameriku". Ať už se to Evropě líbí, nebo nelíbí, americkým prezidentem bude prostě v každém případě Američan.
