Nelze donekonečna natahovat ruku a zvyšovat své požadavky, když státní kasa zeje práznotou.Nejprve odboráři chtěli pro propuštěné zaměstnance nákladný sociální program s tučným odchodným a nyní stojí v němém úžasu, že se nemusí dostávat na mzdy stávajících pracovníků. Bohužel, měšec pro ČD je naplněn jednou sumou peněz a pohádky typu oslíčku otřes se patří opravdu jen do říše snění. Faktem na druhou stranu je, že vedení ČD nezachází s prostředky daňových poplatníků příliš hospodárně, když neustále spoléhá na dotace státu na ztrátu z provozu. V současné době by to mělo dělat sedm miliard.
Uvažuje dokonce o zapojení se do projektu výstavby železničního tunelu v oblasti Jeseníků pod Červenohorským sedlem za 4,5 miliardy korun s účastí zahraničního investora.Není však jasné, proč by měly ČSD konkurovat v horské oblasti silniční dopravě.Pokud je všeobecně známo, železniční doprava v horských oblastech je všeobecně prodělková a jistě si každý vzpomene na snahu privatizovat tyto trasy.Turistický ruch je převážně v těchto oblastech založen na individuální dopravě a průmyslové zóny v oblasti nejsou.Celá akce tak zavání účelovým přidělením zakázky předem vybraným firmám, které jistě přišly s tímto geniálním nápadem získání okrouhlé sumičky.
Tam by měl zaměřit pan Dušek své aktivity, nikoli ke státu, ale k vedení drah jeho managerům, kteří by měli dbát na důsledné úspory a nepopřávat sluchu podobným nákladným projektům.Odborářská kontrola úsporného hospodaření ve státní společnosti není na škodu. Manažeři ČD jsou partnerem pro podobná jednání. Je na čase si zvyknout, že partnerem pro zaměstnance je zaměstnavatel a prostředkem k dosažení požadavků je kolektivní smlouva. Tzv. tripartita již nepatří do demokratické společnosti a není to zvykem jinde ve světě upusťme od podobných praktik i my.
- úterý 18. září 2001
