Poznatků o vlivu Slunce na oteplování zeměkoule v posledních dvou letech přibývalo. A však průlom přinesla v posledních dnech zpráva britských vědců z Appletonovy laboratoře v Didcotu. Tamní vědci využili údajů z vesmírných sond, které zaznamenávají změny v magnetickém poli Slunce. Sluneční magnetické pole se mění podle toho, jaké množství energie Slunce vyzařuje do vesmíru, a tedy i na Zemi. Odborníci z Appletonovy laboratoře porovnali, jak se změny slunečního magnetického pole odrazily v magnetickém poli Země. Získané údaje pak mohli promítnout do minulosti, protože zemské magnetické pole se v Británii a Austrálii měří už od roku 1868. Z toho se tedy dalo zpětně vypočítat, jakou energii naše hvězda za posledních 130 let dodala zeměkouli. »Z výpočtů vyplývá, že do roku 1930 způsobovalo oteplování zeměkoule především Slunce,« uvádí Mike Lockwood, který appletonský tým vede. Pak se však situace obrátila. A od sedmdesátých let, kdy oteplování začalo nabývat na intenzitě, je přírůstek sluneční energie odpovědný jen asi za jeho třetinu. Zbytek dodala lidská činnost, především vypouštění takzvaných skleníkových plynů. Výsledky Lockwooda a jeho kolegů na první pohled snižují »vinu« člověka za oteplování. Ve svých důsledcích jsou však varovné. Až dosud klimatické modely obvykle vycházely z předpokladu, že zvýšení teploty způsobují především skleníkové plyny. Pokud jsou však odpovědné jen za dvě třetiny nynějšího příbytku tepla, znamená to, že vlastně každá nově vypuštěná tuna skleníkových plynů zvýší teplotu více, než se předpokládalo.
Chybí přímý důkaz
Appletonští vědci se nyní mohou těšit na to, že se na jejich výsledky, zveřejněné ve špičkovém vědeckém časopise Nature, vrhnou odborníci z celého světa, aby je ověřili. »V Appletonu odvedli skutečně dobrou práci, ale je nutné všechny jejich výsledky znovu pečlivě posoudit,« říká Simon Tett z Hadleyho střediska pro výzkum a předpovědi vývoje klimatu v Bracknellu u Londýna. Výsledky totiž samozřejmě nemohou vycházet z přímého pozorování, ale jen z odhadu závislosti zemského magnetického pole na magnetickém poli Slunce. A tady mohou hrát roli i další, dosud nezapočítané faktory. Odhady možných důsledků postupného oteplování zeměkoule připravují světová výzkumná střediska díky modelům dalšího vývoje zpracovávaným s využitím výkonných počítačů. Tvůrci počítačových modelů připouštějí, že stále musí přihlížet k příliš mnoha neznámým, takže i jejich výsledky mohou být pouze přibližné. Počítačové modelování samozřejmě využívá i zmiňované světově uznávané Hadleyho středisko, součást britského meteorologického úřadu.
Lepší programy - stejný výsledek
»Dnes máme k dispozici program, který je schopen pracovat s odhadovaným zvyšováním teploty pevniny, světových moří i atmosféry,« říká Geoff Jenkins, šéf skupiny, která má v Hadleyho středisku na starosti odhad klimatických změn. »Teď právě dokončujeme program, který bude schopen přihlédnout i k našim znalostem o chemických dějích v atmosféře, tedy k tomu, jak tam na sebe jednotlivé plyny působí a zvyšují či snižují svůj účinek.« Stálé vylepšování počítačových modelů však nemění konečný výsledek. »Jsme schopni lépe a lépe zadávat nové poznatky o všem, co ovlivňuje klima. Naše závěry jsou tedy stále přesnější, nicméně příliš nemění celkový výsledek,« shrnuje Jenkins. »Zeměkoule se otepluje a bude se oteplovat stále rychleji v příštím století.
Slunce zvýšilo svoji aktivitu, i tak však dnes způsobuje jen asi třetinu nadměrného oteplování země. |