Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Každý přejezd kolejí je riziko. Rušení jde pomalu, vždy je někdo proti

  19:48aktualizováno  19:48
Česko má nejhustší síť železničních přejezdů ve střední Evropě. Správa železniční dopravní cesty se je snaží každý rok redukovat a stavět mimoúrovňové varianty. „99 procent nehod způsobuje nekázeň řidičů a nerespektování pravidel,“ říká mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský v rozhovoru pro iDNES.cz.

Každý přejezd je označen číslem, v případě nehody jej bezpečnostní složky jednoduše identifikují | foto: SŽDC

Kolik je u nás železničních přejezdů? Snižuje se jejich počet?
Pro nás je každý železniční přejezd bezpečnostním rizikem. Nesouvisí to vůbec s úrovní jeho zabezpečení. Jde o obecnou a principiální skutečnost. Kříží se vám dva druhy dopravy, dva různé druhy provozu. Jakékoli takové křížení je potenciální riziko z lidského i z technického hlediska. Buď selže lidský faktor, anebo technika.

Podle dlouhodobé statistiky je 99 procent nehod na železničních přejezdech způsobeno nekázní a nerespektováním pravidel účastníky silničního provozu. Jen jediné procento jde na úkor železnice.

Při modernizacích tratí, které teď probíhají, se nám daří některé přejezdy zrušit úplně, popřípadě je nahradit mimoúrovňovým křížením. Výsledek je ten, že v letošním roce máme v Česku 8 001 přejezdů. O 40 přejezdů jsme od minulého roku zhubli.

Německo investuje do rušení přejezdů miliardy

Podle Dalibora Dostála ze společnosti Česká krajina, která se zaměřuje na propagaci ekologické dopravu, je zušení železničních přejezdů v Česku příliš pomalé

Sousední Německo podle něj snížilo počet přejezdů z 28 682 v roce 1994 na 19 521 v roce 2010. Jen v letech 2005 až 2007 tam zrušili na třináct stovek přejezdů. Za stejnou dobu se v Česku zrušilo jen 38 přejezdů.

Německo vynakládalo v minulých letech na rušení přejezdů průměrně 170 milionů euro ročně, tedy asi 4,7 miliardy korun.

Za poslední roky zahynuly na českých železničních přejezdech stovky lidí. V letech 2003 až 2014 se na přejezdech stalo 2 891 nehod, při kterých 513 lidí zahynulo a 1364 lidí bylo zraněno. 

Pomalé tempo rušení přejezdů se čeští železničáři snažili v minulých letech zrychlit. V letech 2007 až 2011 bylo zrušeno zhruba 278 přejezdů. „Problém je však výběr rušených přejezdů. Ruší se především přejezdy na méně využívaných lokálních tratích. Prioritou by mělo být rušení přejezdů právě na rychlostních koridorech,“ dodává Dalibor Dostál.

Proč je nerušíte ve větší míře?
Jde to pomalu. Pokud přijdeme s návrhem na zrušení 30 přejezdů, tak v 29 případech se vždy najde nějaký pádný důvod ze strany místního zastupitelstva, aby se přejezd nezrušil. Je to nesmírně legislativně složitý proces. Asi se to také špatně vysvětluje voličům na místní úrovni.

Je rušení přejezdů jediný způsob, jak zvýšit bezpečnost?
V momentě, kdy to místo škrtnu definitivně z mapy, tak mi zmizí bezpečnostní riziko. Nejefektivnější je samozřejmě postupné zvyšování úrovně zabezpečení až do maximální míry. To znamená světla, zvuk a závory. Je to nejčastější cesta, kterou se ubíráme.

Pokud je vytipována nějaká lokalita, která je problematická z pohledu provozu nebo z pohledu místních rozhledových poměrů, tak takový přejezd ve spolupráci s místní samosprávou dovybavujeme do maximální možné konfigurace. Existují i varianty se zábranami proti podlézání, ale to už je těžký nadstandard.

Využívají se také mimoúrovňové přejezdy? Jaká je jejich cena?
Mimoúrovňové křížení je to nejbezpečnější, které existuje. Popravdě řečeno by nebylo šťastnějších železničářů, pokud by neexistovalo žádné křížení.

Dovybavit přejezd závorami, světlem a zvukem je investice, která se pohybuje někde mezi šesti a sedmi miliony podle toho, kde se ten přejezd zrovna nachází. Vybudovat na takovém místě mimoúrovňový přejezd, pokud to je vůbec technicky možné, by stálo něco mezi 60 až 80 miliony korun. V těch extrémních případech je to sto milionů, takže jsme o řád jinde.

To je i důvod, proč se to de facto zpětně nedělá. Máme jednu z nejhustších sítí železnic v Evropě, k tomu nejhustší síť přejezdů a není v lidských ani v technických silách nahradit stávající přejezdy mimoúrovňovým křížením. To je science fiction a populismus.

Budou přejezdy na nových vysokorychlostních úsecích?
Na nových úsecích, kde nám to technické okolnosti a ekonomika dovolí, stavíme v drtivé většině mimoúrovňová křížení. Jen se o tom moc nemluví. Týká se to už stávajících koridorových tratí, kde se má jezdit rychlostí 160 km/h. Důvod je prostý, je to nejbezpečnější. Ne všude to ale jde. Někde procházíme zástavbou, neumožňují to pozemky. 



Hlavní zprávy

Nejčtenější

V Troji se zřítila lávka přes Vltavu, zranili se čtyři lidé

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017).

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy. Čtyři lidé byli zraněni. Na místě zasahují záchranáři a...

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...



USA nad Koreu poslaly raptory. Evakuujte Američany, zní z Washingtonu

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení.  Na snímku stroj...

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení. Manévry odsoudila jako provokaci Severní Korea, která...

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

Za zřícení Trojské lávky může správce, postupoval špatně, říká soudní znalkyně

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017).

Správce Trojské lávky mohl podle soudní znalkyně v oboru stavebnictví Miloslavy Pošvářové předejít neštěstí, kdyby...



Další z rubriky

Těžce dosažitelné dědictví. Virtuální majetek si Češi berou do hrobu

Ilustrační snímek

V Česku ročně zemře zhruba sto tisíc lidí. Těch, kteří měli nezanedbatelný majetek na internetu, bude přibývat. Jenže...

Část kněží by změnu Otčenáše uvítala. Modlitba musí být srozumitelná, míní

ilustrační foto

Někteří čeští kněží, které oslovil portál iDNES.cz, souhlasí s návrhem papeže Františka, aby se v modlitbě Otčenáš...

Řidiče trápí sníh, na Moravě fučí silný vítr a na Vysočině hrozí ledovka

Sypací vůz s radlicí olomouckých silničářů.

Středočeské silničáře v neděli v podvečer zaměstnalo náhlé sněžení. Do terénu postupně nasadili prakticky všechnu...



Najdete na iDNES.cz