Anebo jste snad před víkendem věděli, kdo je to Emmons? Nějaká postava od Dickense? A Kostelecký? Nemá ten snad něco společného s uzeninou, speciálně s párky?
Ale to není všechno. Vezměte si k ruce statistiku našich olympijských medailistů od Tokia v roce 1964 a zjistíte, že tenhle zapomenutý sport, o němž nic nevíme, nám vyhrál šest zlatých medailí. Navíc kromě jediné olympiády vždy přivezl nějaké medaile.
Sečteno: střelectví, o němž nic nevíme, je jedním z nejúspěšnějších sportů českého olympismu.
Ovšem ani tohle nevíme.
Teď nastává velké šílenství, velké rozhovory a tak. Všichni náhle víme, že trap není, jen když běží kůň. Člověka jen napadne, proč tu velkou pozornost nevěnujeme takzvaným malým sportům stále.
Emmons, Kostelecký a další nevozí medaile pouze z olympiády. Aby je získali, podstupují i oni řeholi. Je zostřená tím, že na střelnice se nehrnou peníze.
Možná to tak musí být, protože takový je úděl malých sportů, které nejsou vděčné pro kamery akčního věku. Možná, že od toho je tady olympiáda, aby nám je každé čtyři roky připomněla.
Realista řekne, že jinak to být nemůže, protože ty sporty nikoho příliš nezajímají. Ty medaile se nám však líbí, skoro jako by byly z hokeje.
