Žádná z dalších stran nepřekonala sedmiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu, oznámil předseda ústřední volební komise Kuandyk Turgankulov.
Hlavní opoziční Národně-sociální demokratická strana získala podle předběžných výsledků 4,62 procenta hlasů. Umírněnější formace Ak-žol (jasná cesta) 3,27 procenta. Obě strany už volby odsoudily a označily je za zmanipulované.
Strana Nur-Otan obsadí ve 107členném Madžlisu všech 98 křesel, o které se v sobotu bojovalo. Zbývajících devět mandátů přidělí Lidové shromáždění, které jmenuje prezident a které zastupuje národnostní menšiny.
"Neuznáváme výsledek voleb. Naprosto neodrážejí současné rozložení politických sil a společenskou podporu, kterou mají," řekl předák Ak-žol Burichan Nurmuchamedov, podle kterého jeho strana získala kolem dvanácti procent hlasů.
Předčasné parlamentní volby, které se konaly dva roky před řádným termínem, vnímají pozorovatelé jako test demokracie v zemi. Jejich pozornost se soustředila na to, kolik křesel získá opozice, která doposud měla jediný mandát.
Pod dohledem pozorovatelů
Zatím žádné hlasování od vyhlášení nezávislosti této bývalé sovětské republiky v roce 1991 nebylo mezinárodně uznáno jako svobodné a transparentní.
I tentokrát se pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří dohlíželi na regulérnost voleb, vyjadřují rozporuplně.
"Problémy jsme zaznamenali na čtyřiceti procentech hlasovacích míst. Potíže se týkaly zejména různých postupů a nedostatku průhlednosti hlasování," píše se v posudku pozorovatelů.
"Přesto všechno však tyto volby pro Kazachstán znamenaly krok kupředu směrem ke skutečné demokracii," uvedl koordinátor pozorovatelů Consiglio Di Nino.
Prezident Nazarbajev má eminentní zájem na tom, aby volby byly tentokrát mezinárodně uznány za svobodné. Jeho země bude totiž při podzimním hlasování usilovat o předsednickou funkci právě v OBSE. V případě úspěchu by se ho ujala v roce 2009.
