"Pomohlo nám Česko. Našla se mince české výroby, jejíž původ byl odborně potvrzen. Poprvé tak byl stanoven věk Kazaně na základě věcného důkazu, nikoli jen vědeckého bádání," řekl prezident Tatarstánu Mintimer Šajmijev.
Podle kazaňského archeologa Fajaze Chuzina olověná mince, která byla nalezena před sedmi lety, pochází zhruba z roku 930. Do Kazaně se však dostala asi v roce 990.
"Nevíme, jak se k nám dostala. Styky mezi našimi zeměmi asi byly, i když žádné jiné české předměty se dosud nenašly," uvedl.
Archeolog zdůraznil, že podobná mince není ani v České republice, kde se zachovaly jen mince z období po Václavově smrti, tedy z doby, kdy už byl kanonizován. Vyryt je na ni kříž a písmena "VACLAV CNIZ" (Václav kníže).
Podle kazaňského starosty Kamila Ischakova se město s bezmála čtyřmi miliony obyvatel, které si v poslední době oblíbili mnozí čeští hokejisté a fotbalisté, svého času pokoušelo oslavovat 500. a rovněž 800. výročí.
V sovětských časech bylo dokonce schváleno usnesení ústředního výboru o oslavách, avšak datum vzniku města se dokázat nepodařilo.
Mince přinesla jasno
Teprve malá česká mince prý do bádání vnesla jasno. Někteří vědci jsou ovšem skeptičtí a pravost mince zpochybňují.
Poukazují mimo jiné na to, že mince je olověná, což není pro danou dobu obvyklé, a že gramatický tvar jména a titulu Václava, jenž byl knížetem asi od roku 924, není příznačný pro 10. století. Mohlo se prý jednat o přívěšek či obchodní pečeť.
Mince ale údajně není jediným důkazem toho, že starobylé Kazani je už tisíc let. Nalezen byl také úlomek arabské drachmy ze stejné doby, kousek hradeb či maďarský šperk. Všechny tyto předměty ale prý nejsou tak významné jako české platidlo.
V roce 1999 prezident Šajmijev podepsal výnos, podle něhož se v létě příštího roku mají uskutečnit oslavy milenia. Podobně jako v ruském Petrohradě, který loni s velkou pompou slavil své 300. výročí.
Kazaň se chystá na oslavy
Město se díky tomu doslova mění před očima. Jeho velká část se přestavuje a není vyloučeno, že se do něj na jubileum sjedou státníci z celého světa. Vedení republiky i města si cení hlavně toho, že předsedou komise pro oslavy se stal ruský prezident Vladimir Putin.
Součástí Ruska se Kazaň stala v 16. století. Historicky patřil Tatarstán i jeho metropole mezi nejklidnější oblasti ruské říše a ani dramatický postsovětský vývoj nevyvolal ozbrojené střety. Dnes ovšem město vypadá tak trochu jako po bombardování.
V souladu s prezidentským programem likvidace vetchého obydlí se totiž v centru města ničí staré a zanedbané domy. Jejich obyvatelé se stěhují na sídliště. V historickém středu města mají k jubileu vyrůst moderní budovy v původním zrenovovaném obalu.
Ulice se tak ovšem plní sutinami z vybouraných vnitřků domů, které nikdo neodklízí. Vedení města rozbité domy prodává movitým zájemců a věří, že do příštího léta se podaří vzhled metropole vylepšit. Tvrdí, že nemá zájem o potěmkinskou úpravu fasád, jako tomu bylo v Petrohradě.
"Jubileum Kazaně přinese lidem štěstí," slibuje prezident Šajmijev. Podle něj se vedení republiky snaží vylepšit životní podmínky obyvatel. "Bezplatně taháme lidi ze dna a stěhujeme je zcela zdarma do nových bytů. Za osm let jsme neměli jedinou stížnost. Tento 'socialismus' však skončí s jubileem. Pak budeme poskytovat úvěry," vysvětluje.
Problémy podle něj působí nostalgie, neboť lidé přicházejí o své domovy, kde se narodili a vyrůstali. Převážná většina občanů má ale přesto pro přestavbu města pochopení. Nezbývá jim než věřit, že česká mince nezklame a že výročí nebude opět odloženo.
 Česká mince pocházejíci zhruba z roku 930 se zasloužila o to, že metropole ruského Tatarstánu Kazaň si může příští rok připomenout své milénium. Po mnohaletém bádání totiž právě její nález dokazuje, že Kazaň existovala již před tisícem let. (1. března 2004) |
