K tomu, aby Had mohl pro Kavana pracovat, ministerstvo vymyslelo kličku, jak lustrační zákon obejít. Už v září 1998 uzavřelo smlouvu s neziskovou organizací Asociace pro studium mezinárodních vztahů, jíž ministerstvo každý měsíc odvádí 28,5 tisíce korun.
Asociace pak vyplácí Hada, který tak není v žádném oficiálním vztahu k ministerstvu.
"Je to pro mě nejlepší řešení. Nechci být v pracovním poměru s žádným ústředním orgánem," řekl Had, který je zařazen v organizačním schématu ministerstva pod kabinet Jana Kavana, má vlastní kancelář a běžně jej lze v úřadu zastihnout. Podle několika zaměstnanců vedení ministerstva zahraničí se zúčastňuje i porad s ministrem. On to však popírá.
Důvodem, proč není Had na ministerstvu zaměstnán, je podle několika na sobě nezávislých zdrojů z Černínského paláce i z tajných služeb jeho minulost. Had totiž koncem 60. let působil v diplomatických službách v Británii a zároveň se "zapletl" s rozvědkou.
Miloslav Had na otázku, zda tato jeho spolupráce s tajnou službou vedla ke komplikovanému způsobu jeho "zaměstnání" na ministerstvu zahraničí, odpověděl: "Nevím, odkud máte tyto informace, to je na vás." Poradce Had popřel, že by dříve pro tajné služby přímo pracoval. Zároveň však říká, že neví, jak by jeho lustrační osvědčení dopadlo. "Všichni víme, že tohle všechno je kvůli jeho minulosti a že má problém s lustracemi," říká Hadův spolupracovník, další zaměstnanec Kavanova úřadu.
Oficiální stanovisko ministerstva zahraničí zní: Hadova lustrace nás nezajímá. "Pochopte, že když není naším zaměstnancem, tak za ním nepůjdu a nebudu se ho ptát na to, jestli má lustrační osvědčení. Mohl by mi přece odpovědět, že mi do toho nic není," prohlásil mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil. Potvrdil však, že druhý Kavanův poradce, Martin Houska, který je zaměstnancem úřadu, musel projít prověrkou Národního bezpečnostního úřadu.
Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas (ODS) formu Kavanovy spolupráce s Hadem považuje za velmi nešťastný postup. "Je to velmi nestandardní. Za určitých okolností by to mohlo být i nebezpečné. On jako nejbližší spolupracovník ministra se musí, dříve či později, dostat do styku s důvěrnými informacemi," řekl Nečas.
Had, který má pověst schopného odborníka, se vrátil na ministerstvo zahraničí v roce 1990, kdy po pádu komunismu nastoupil ministr Jiří Dienstbier. "Pravděpodobně tam přišel společně s dalšími rehabilitovanými. Dokdy tam pracoval, nevím. Ale je fakt, že někteří z nich nakonec odešli proto, že měli podobné problémy," uvedl Dienstbier.
Had tvrdí, že v roce 1992 z ministerstva odešel z vlastního rozhodnutí. S Kavanem pak pracoval v odborné komisi ČSSD pro zahraniční věci. 23. července 1998 agentura ČTK přináší tuto informaci: "Ředitel tiskového odboru ministerstva zahraničí potvrdil, že ministr Kavan opět zřídil institut poradců. Těmi jmenoval Miloslava Hada a Zdeňka Matějku, kteří se společně s ním podíleli na přípravě podoby zahraničněpolitického programu ČSSD." Vedení ministerstva si však uvědomilo, že i poradci musí projít lustracemi. Je to důsledek nařízení, které v roce
1993 na ministerstvu zavedl tehdejší ministr Josef Zieleniec. "Tehdy jsem se rozhodl rozšířit okruh jmenovaných funkcí, na které se vztahuje lustrační zákon, v podstatě na všechny zaměstnance úřadu. Určitě se to týkalo i poradců," potvrdil Zieleniec.
Pokud by Kavan chtěl Hada dál jako "jmenovaného" poradce, znamenalo by to, že by musel Zieleniecovo nařízení zrušit. To neudělal.
Místo toho našel způsob, jak lustrační zákon obejít. Miloslav Had se stal pracovníkem Asociace pro studium mezinárodních vztahů s jediným úkolem: pracovat pro ministra zahraničí.
|
HADOVO PŮSOBENÍ TAJILI I PŘED NKÚ Působení Miloslava Hada na ministerstvu zahraničních věcí se dotkla i nedávná kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. Na ministerstvu našla účty od Asociace pro studia mezinárodních vztahů. Kontrolorům však nikdo neřekl, za co asociace peníze dostávala. V kontrolní zprávě NKÚ stojí: "Ministerstvo zahraničí uzavřelo dne 29. 9. 1998 s nestátní organizací Dohodu o poskytování konzultačních služeb z oboru mezinárodních vztahů. Přitom obdobný předmět činnosti má stanoven příspěvková organizace zřízená ministerstvem, Ústav mezinárodních vztahů. Další dohodu uzavřelo ministerstvo rovněž 29. 9. 1998. |
