Exposlanec Petr Tluchoř vyšel z vězení v úterý 16. července ve 23 hodin.

Exposlanec Petr Tluchoř vyšel z vězení v úterý 16. července ve 23 hodin. | foto: Petr Janeček, MAFRA

PŘEHLEDNĚ: „Nagygate“ bobtná. Právníci se přou, exposlanci si oddychli

  • 459
Právní bitva, propuštění exposlanců a ostrá kritika postupu policie i vězeňské služby. Dění kolem zadržené Jany Nagyové v takzvané kauze Nagygate neustále bobtná. Původní dvě hlavní linie případu se rozšiřují až na spor o znění ústavy. Portál iDNES.cz připravil přehled šesti hlavních rovin sporu.

1 Karty žalobce Ištvana

Vrchní olomoucký státní zástupce Ivo Ištvan, který případ vede, je nyní pro ODS politickým nepřítelem číslo jedna. Strana mu vyčítá rozvrácení vlády.

O odůvodnění, na jehož základě se Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa dostali z vazby, řekl, že je nejednoznačné (rozhovor s Ištvanem najdete zde). Dál pak hledá možnost, jak pokračovat ve stíhání osvobozené trojice. Staví na tom, že se podle něj "trafiky" pro exposlance domlouvaly i mimo půdu Sněmovny.

Opírá se přitom o judikát ze soudu s Vítem Bártou, kterého soud osvobodil právě kvůli tomu, že peníze Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Kočí nabízel na půdě Sněmovny. Žalobci tak nyní analyzují místa, kde se schůzky o postech pro trojici, která se vzdala poslaneckých mandátů, aby nepotopila vládu, domlouvaly.

Ištvanův postup není úplně bez šance na úspěch. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu, nebo alespoň to, co se objevilo v médiích, je značně nejasné a umožňuje i výklad, že by ty tři poslance šlo stíhat za jednání mimo půdu Sněmovny," uvedl pro iDNES.cz ústavní právník Marek Antoš.

Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Ivo Pospíšila v této věci nemůže výklad šíře imunity v podání Nejvyššího soudu být napaden u Ústavního soudu.

2 Nečasův protiútok

Poté, co se exposlanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa dostali z vazby, nechal vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan stáhnout žádost o to, aby Sněmovna vydala k trestnímu stíhání expremiéra Petra Nečase.

Kauza Nagyová

U Obvodního soudu pro Prahu 1 pokračovalo projednávání kauzy zveřejnění odměn...
Petr Nečas přichází k výslechu na policii. (12. července 2013)
Marek Šnajdr opouští vazbu v Ostravě (16. 7. 2013)
Petr Tluchoř po propuštění z olomoucké věznice

Bývalý předseda vlády, který měl podle Ištvana korumpovat trojici zmíněných exposlanců, rázně přešel do protiútoku. Už 12. července, když vypovídal na policii, označil celý případ za vykonstruovaný politický proces (více zde), po propuštění exposlanců pak v úterý 16. července prohlásil, že by žalobci Ištvan a Bajger měli rezignovat, že by jim měl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman případ odebrat a ministryně spravedlnosti Marie Benešová by je měla postavit před kárný senát (více zde).

O den později expremiér hovořil o "kauze Ištvangate" (podle americké aféry Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Nixona), čarodějnických procesech a o tom, že olomoucký státní zástupce zemi uvrhl do ústavní krize (více zde).

Propuštěním tria exposlanců nicméně záležitost nekončí, protože vedle "sporu o trafiky" je zde ještě nejméně jedna vážná záležitost; že někdejší ředitelka Nečasova kabinetu Jana Nagyová úkolovala Vojenské zpravodajství a nechala sledovat premiérovu manželku Radku, svou sokyni. Kvůli tomu zatím zůstávají spolu s Nagyovou ve vazbě i zpravodajci Ondrej Páleník a Jan Pohůnek, kteří se na sledování podíleli.

3 Proč jsou Tluchoř, Šnajdr a Fuksa na svobodě?

Poslanci, kteří vyhrotili spor o DPH až do hrozby pádu vlády, byli zadrženi kvůli údajné korupci. Té se měli dopustit přijetím míst v dozorčích a správních radách výměnou za složení poslaneckých mandátů.

Nejvyšší soud je v úterý vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, díky čemuž zřejmě nakonec nebudou souzeni. Politici se ve večerních hodinách dostali na svobodu a okamžitě se objevily spory, zda tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu končí také trestní stíhání (jak říká například Tluchořův advokát Marek Nespala), či nikoliv (což říká žalobce Ivo Ištvan).

Tluchoř, Šnajdr a Fuksa, bývalí poslanci ODS, byli obviněni ze zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku (více o propuštění čtěte zde).

4 Právní bitva

Velmi vzácně se v názoru na úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu shodují právníci. Podle ústavního právníka Marka Antoše bylo částečné odůvodnění, které Nejvyšší soud zveřejnil, přinejmenším nesrozumitelné.

"Nejvyšší soud na jednu stranu říká, že hlasování a vzdání se mandátu jsou projevy chráněné imunitou, zároveň ale naznačuje, že je tomu jen v případě, pokud se to stalo na půdě Sněmovny," uvedl Antoš v rozhovoru pro iDNES.cz (celý rozhovor si můžete přečíst zde).

Podle jednoho z tvůrců ústavy, bývalého ústavního soudce Miloslava Výborného měl být pojem "projev ve Sněmovně" původně vykládán velmi úzce. "Bohužel teď Nejvyšší soud řekl, že projevem se myslí nejen projev ústní, nonverbální, ale i smluvní nebo mimosmluvní ujednání. To může mít velmi neblahé důsledky," varuje bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný.

Někdejší ministr zahraničí a tajemník vládní komise pro přípravu ústavy Cyril Svoboda dokonce neváhal označit úterní rozhodnutí za velmi nebezpečné, verdikt ho "šokoval". "Projevy ve Sněmovně se rozumí politické výroky. V případě exposlanců ODS evidentně nešlo o politické výroky. Pokud v jejich kauze došlo k dohodě ´post za post´, tak to rozhodně nemůže být předmětem imunity," vyjádřil se exministr (více o názorech právníků se dočtete zde).

5 Zacházejí s Nagyovou hrubě?

Dcera Jany Nagyové Nikola napsala dopis senátorovi Jiřímu Čunkovi, šéfovi senátního podvýboru pro lidská práva. Stěžuje si v něm na to, jak se k ní chovají policisté či vězeňská služba od samého okamžiku zadržení, v cele předběžného zadržení i následně ve vazbě.

Ohrazuje se například proti údajné demonstraci síly při zásahu a tvrdí, že její matce policisté nedovolovali spát, mýt se, převlékat se, čistit si zuby a odmítnutím podání antikoncepčních pilulek vyvolali menstruaci, načež musela sama Nagyová shánět dámské vložky vyptáváním u přítomných policistek.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, jehož policisté Nagyovou zadrželi a převezli do cely, odmítl ústy mluvčího Pavla Hantáka záležitost komentovat. Generální inspekce bezpečnostních sborů zatím žádný podnět na špatné chování policistů neřeší. Vězeňská služba fakticky označila část dopisu Nikoly Nagyové za nepravdivou, když iDNES.cz sdělila, že od převozu Jany Nagyové do vazební věznice 16. června měla "zajištěny veškeré podmínky pro osobní hygienu"  (podrobnosti o sporu najdete zde).

6 A co "kmotři"?

Jeden z podnikatelů v hledáčku policistů, lobbista Ivo Rittig, je nyní zcela mimo pozornost médií. Jeho jméno zaznělo jen ve zprávách o soudu s bývalým ředitelem civilní rozvědky Karlem Randákem, který je obviněn z úniku informací o odměnách, které premiér Nečas Janě Nagyové vyplácel ještě v době, kdy jejich vzájemný vztah zapíral.

Co nového u Janouška

Randák odmítá, že by údaje o odměnách zveřejnil, za jeho obžalobou podle něj stojí kontakty Nagyové právě s lobbistou Rittigem. Randák působí v Nadačním fondu proti korupci, který upozorňoval na některé podezřelé zakázky pražského Dopravního podniku, na nichž se údajně Rittig podílel.

Lobbista Roman Janoušek, jehož nemovitosti policisté v případu také prohledávali, sice dorazil tento týden k soudu, ale ve zcela jiném případu; zodpovídá se z nehody, při níž nejdřív naboural auto, pak srazil jeho majitelku a poté utíkal před policisty. Pak nadýchal přes dvě promile.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video