Olomoučtí soudci se domnívali, že Grebeníček jako tehdejší předseda strany řídil celé letenské shromáždění a hovořil za KSČM, nikoliv sám za sebe. Šinágl prý proto měl žalovat stranu, nikoliv politika. Podle Nejvyššího soudu je takový výklad zákona chybný a v Grebeníčkově případě šlo o takzvaný exces, za který musí zodpovídat sám.
"Pokud například předseda strany vysloví osobní hodnocení určité osoby, jakým je i její pejorativní označení, a přitom zároveň nejde o názor přijatý oprávněným orgánem strany, odpovídá postižené osobě za neoprávněný zásah do osobnostních práv sám předseda, nikoli strana," uvedl v rozhodnutí senát s předsedou Pavlem Pavlíkem. V rozhodnutí olomouckých soudců našel také formální chybu.
Šinágl na Letenské pláni 1. května 2005 hlasitě komentoval Grebeníčkův projev, na což politik reagoval větou: "Je tady nějaký primitiv, odveďte ho." Policie pak Šinágla odvlekla, narušoval podle ní povolené shromáždění.
Aktivisty se Grebeníčkovo vyjádření dotklo a podal žalobu na ochranu osobnosti. Brněnský krajský soud mu nejprve vyhověl a nařídil politikovi, aby se omluvil ve dvou celostátních denících. V Olomouci již Šinágl neuspěl.
Vrchní soud přihlédl také k námitkám Grebeníčkovy obhajoby, že Šinágl si po incidentu nechal vyrobit triko s Grebeníčkovým výrokem a chodil v něm.
Obhájce Grebeníčka Čestmír Kubát u brněnského krajského soudu ospravedlňoval politikův výrok také tím, že Šinágl přišel na poklidné shromáždění s cílem provokovat a narušit ho. Nemůže se domáhat omluvy za to, co sám svým jednáním vyprovokoval, řekl tehdy obhájce.
