Když si k tomu otevřeme noviny s reklamou soukromé školy, na níž se president
předvádí coby bezdomovec, pak se nelze ubránit dojmu, že v obou případech jde hlavně o gesto. To prvé příliš vážné, to druhé příliš laciné.
Jak známe pana presidenta, vždyť on sám by s velkou pravděpodobností zrovna
takto mohl ohodnotit obdobné státnické a reklamní počiny, kdyby na jeho místě byl někdo jiný.
