Apoštolská církev by měla v příštích 30 letech dostat od státu v rámci odškodnění přes miliardu korun, Slezské církvi evangelické augsburského vyznání zřejmě přijde na účet zhruba 650 milionů. Ani jedné z těchto církví přitom komunisté majetek nezkonfiskovali.
Stejně je na tom i dalších pět z celkem 17 církví, kterým stát zaplatí odškodnění 59 miliard. Katolická církev se totiž s ostatními dohodla, že si z této sumy ponechá jen 80 procent (47,2 miliard).
Největší církvi v Česku by měl přitom náležet téměř celý balík. Podle ministerstva kultury totiž vlastnila zhruba 98 procent všeho církevního majetku, který komunisté zabrali v letech 1948 až 1989 (sama církev uvádí 98,5 procenta).
Podle mluvčího ministerstva Stanislava Brunclíka je to výraz solidarity římskokatolické církve s ostatními církvemi. "Je to snaha, aby i ty malé nebyly vypořádáním vztahu mezi státem a církvemi postiženy tak, že by to ohrozilo jejich fungování," vysvětluje kolegialitu ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha, který při letošním jednání se státem působil jako místopředseda expertní církevní komise. Podle něj je vstřícné gesto odrazem dlouhodobě dobrých vztahů mezi církvemi.
Církve, kterým komunisté zabrali majetek
Jedná se o období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 Zdroj: ministerstvo kultury |
Peníze za útrapy z dob totality dostane 17 registrovaných církví, kterým bylo podle zákona 218/1949 přiznáno zvláštní právo financování ze státního rozpočtu. Zbylých 15 registrovaných církví buď na toto právo nemá nárok (nemají dostatečně dlouho registraci nebo potřebný počet členů), nebo o něj z ideových důvodů nestojí (jehovisté či mormoni).
Rozhodne počet věřících i kostelů
Nekatolické církve si zmiňovaných 59 miliard rozdělily podle klíče, na kterém se domluvily již za působení vlády Mirka Topolánka. "Záleží na současném počtu duchovních, sakrálních budov, středisek Diakonie a věřících podle posledního sčítání lidu," říká člen synodní rady Českobratrské církve evangelické a druhý z místopředsedů expertní komise Pavel Stolař.
Výše zabaveného majetku v období komunismu mezi kritérii nebyla. "U nekatolických církví to tak nemohlo být, protože některé tehdy žádný majetek neměly, nebo jim nebylo nic zabaveno," podotýká Stolař. Stát podle mluvčího Brunclíka do dohody mezi církvemi nijak nezasahoval a respektuje ji.
Druhá část vyrovnání - naturální restituce - se už ale týká skutečně jen církví, které za komunismu přišly o majetek (viz box). Stát jim však vydá jen to, co v současnosti vlastní zejména Pozemkový fond a Lesy ČR.
Dohodu, podle které stát církvím do 5 let vrátí pole, lesy či rybníky v hodnotě 75 miliard a během 30 let jim zaplatí 59 miliard, vláda odsouhlasila na konci září. Chystanou legislativu musí schválit zákonodárci.
Církve se zcela osamostatní zřejmě v roce 2030. Peníze na platy duchovních totiž budou dostávat v přechodném sedmnáctiletém období. To by mělo začít spolu s účinností zákona v lednu 2013. První tři roky zůstane příspěvek na současné úrovni necelých 1,5 miliardy korun ročně, dalších 14 let se bude suma snižovat vždy o pět procent.
