„Hrabě Petře Alexandroviči, mezi jinými povinnostmi Rady pro blaho provincií, jež vám byly svěřeny, by tou nejdůležitější mělo být zavádění očkování proti pravým neštovicím. Ty, jak víme, působí velké škody obzvláště obyčejným lidem. Toto očkování by mělo být všude dostupné,“ psala 20. dubna 1787 jedna z nejvýznamnějších panovnic v dějinách.
Carevna vojevůdci Petru Alexandrovičovi Rumjancevovi-Zadunajskému dále připomíná, že lékaři už jsou zastoupení téměř ve všech oblastech říše, takže by to nemělo stát moc peněz. Na kampaň má prý použít ty, které se vybraly na daních. Správci dnešní Ukrajiny pak také nakáže, aby čerstvě očkované ubytoval v opuštěných klášterech, aby se z procedury mohli v poklidu vzpamatovat.
Tehdy se totiž ještě očkovalo prostřednictvím oslabených patogenů od nakažených, kdy nemoc sice propukla i u očkovaných, ale s mírnějším průběhem a výrazně nižší úmrtností. Až později britský lékař Edward Jenner zjistil, že lidé, kteří prodělali kravské neštovice, nemívají ty pravé. A přišel tak s první vakcínou v moderním slova smyslu.
Kateřině Veliké nicméně dělaly starosti strach a dezinformace, které se kolem očkování nepřestávaly šířit. Proti neštovicím se nechala očkovat už o dvě desítky let dřív, tehdy jako úplně první v Rusku. Neštovice ji děsily. Mimo jiné se jimi nakazil i její budoucí manžel – den před svatbou.
„Radí mi, abych nechala očkovat svého syna. Ale vždy odpovídám, že by bylo hanebné nezačít sama u sebe. Jak bych mohla zavést vakcinaci proti neštovicím bez toho, abych šla sama příkladem?“ svěřila se pruskému králi.
 |
Pozvala si kvůli tomu britského lékaře Thomas Dimsdale a do paláce nechala tajně dovézt spící nemocné dítě. Pro případ, že by po očkování zemřela, měl Dimsdale k dispozici kočár, aby mohl rychle prchnout ze země. Vše se však zdařilo a když se carevna vyléčila, palác to slavnostně oznámil národu a vyzval ho, aby osvícenou vládkyni následoval. Zmíněné dítě pak za úspěšnou pomoc panovnici dostalo odměnu.
Rozsáhlá kampaň se však neosvědčila a ani o devatenáct let později nebyla důvěra v očkování mezi lidmi o moc větší. Navzdory tomu, že mezi elitami bylo díky Kateřině a jejímu nasazení očkování jednu dobu v módě, mnozí lékaři podle listu The Washington Post zůstávali skeptičtí a církev si odmítala „hrát na Boha“. Většina Rusů tak o vakcínu neměla zájem.
Carevna jim však očkování nikdy přímo nenařídila. „Jako velmi inteligentní žena věděla, že by se proti tomu Rusové vzbouřili,“ upozorňuje aukční dům MacDougall’s, podle nějž dopis odhaluje „státnictví a předvídavost velké panovnice“. Ve středu ho spolu s portrétem Kateřiny Veliké od malíře Dmitrije Levického vydražil za 951 tisíc liber (28,5 milionu korun).
„Je to unikátní dopis, obzvlášť v situaci, v níž teď všichni jsme,“ řekl podle portálu The Moscow Times historik Oleg Chromov. Pokud jde o vakcíny proti koronaviru, ani v dnešním Rusku se pro ně lidé nehrnou. A celé měsíce otálel i prezident Vladimir Putin, kterému pak mnozí vyčítali, že nešel příkladem a nenechal se očkovat před kamerou.
Německá šlechtična Kateřina II. vládla Rusku mezi lety 1762 a 1796 a její éra patří v ruských dějinách k těm nejúspěšnějším. „Mimochodem, zůstáváme vám nakloněni,“ vzkázala také carevna hraběti, než dopis uzavřela rozmáchlým podpisem.
