„Do údržby a rekonstrukce katedrály svatého Víta včetně její ochrany před požáry investuje Kancelář prezidenta republiky asi 20 milionů korun ročně. Protipožární ochrana gotické památky za tři roky stála deset milionů korun,“ řekl Mynář.
Zabezpečení katedrály proti požáru má několik prvků. Například elektrickou požární signalizaci, neboli detekci kouře proti vzplanutí. Systém je napojen na ústřednu v katedrále a na dispečink hradní jednotky hasičů.
„I bezpečnostními opatřeními u vstupu na Pražský hrad se snažíme minimalizovat možnost žhářských útoků,“ uvedl kancléř Mynář. Turisté, kteří vstupují do areálu Hradu, se musí podrobit osobní prohlídce a projít bezpečnostním rámem.
Fotogalerie |
Podle kancléře Vratislava Mynáře se v katedrále nachází 145 požárních čidel a a v objektu je umístěno 29 hasicích přístrojů. Přímo velkou věž pak chrání 70 speciálních hasících hlavic. „Do výškových částí katedrály se dá čerpat voda třemi suchovody, za minutu je to více než 1200 litrů,“ řekl také.
„Objekt je zčásti rozdělen na požární úseky a je vybaven třemi únikovými cestami rovnou z horní části a několika dalšími z přízemí,“ sdělil specialista požární ochrany a bezpečnostní práce Martin Pospíšil.
Podle Pospíšila jsou standardy ochrany v katedrále svatého Víta v zásadě podobné jako v Notre-Dame. „Do tohoto prostoru nemůžeme osázet moderní přístroje a vztahovat na něj dnešní prostory,“ dodal.
Snaží se však rizikové prostory, jako jsou technické místnosti s elektroinstalací, požárně izolovat, aby nebyly poškozeny historické části. Z hlediska bezpečnosti je podle něj největším problémem to, že se v katedrále může shromáždit i tisíc lidí. Budova má zpracovaný evakuační plán pro lidi i pro cennosti.
V případě požáru by tak hasiči měli dorazit do deseti minut, a to i do věží. V každé z nich je takzvané nezavodněné požární potrubí, které pomůže dopravit vodu z cisteren nahoru.
Střecha svatovítské katedrály je zčásti dřevěná, zčásti ocelová a zčásti betonová. Dřevěná část by při požáru měla vydržet asi třicet minut.
„Protipožární ochrana katedrálu pravidelně kontroluje, ovšem je stará stovky let a má své limity a nejdou do ní nainstalovat všechny možné moderní bezpečnostní prvky proti požární ochrany,“ vysvětlil Pospíšil.
Odolnost budov požárům by se měla ještě zvýšit
Hasiči společně s památkáři i vlastníky objektů řeší protipožární ochranu památek aktuálně tak, aby byla funkční a zároveň estetická, informovala mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová.
V době vzniku historických objektů požární bezpečnost nikdo neřešil a konstrukčně památky neodpovídají současným normám. „Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení,“ poznamenala Zaoralová.
Hasiči se proto společně s památkáři a vlastníky nyní zabývají tím, jak zvýšit odolnost historických budov proti požárům. Nejefektivnější způsob je dnes instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna či stabilní hasicí zařízení.
Pomoc Francii
„Jsme připraveni nabídnout veškeré kapacity restaurátorských dílen,“ uvedl Mynář. Prezident Miloš Zeman se chce podle něj jako vyjádření podpory Francii zúčastnit oslav francouzského státního svátku v polovině července na velvyslanectví v Praze.
V restaurátorských dílnách, které sídlí na Pražském hradě v Ústavu šlechtičen, se mohou památkáři postarat jak například o historické obrazy, tak i třeba o kovové a textilní předměty včetně gobelínů. Restaurátoři mají k dispozici moderní speciální přístroje pro jednotlivé kroky péče o staré předměty. Využívají speciální stoly, odsávací přístroje nebo ateliér pro detailní fotodokumentaci. V místnostech může být díky vzduchové ventilaci udržována stálá teplota, která je pro zachování artefaktů důležitá.
V minulosti se v hradních dílnách starali například o relikviář svatého Maura ze 13. století, na místních stolech restaurátorů ležely také třeba přilba svatého Václava, jeho zbroj a předměty ze svatovítského pokladu. Nyní se restaurátoři zabývají třeba úpravou tapiserie, kterou darem dostala císařovna Marie Terezie.
