Turečtí vojáci během cvičení BALTOPS

Turečtí vojáci během cvičení BALTOPS | foto: U.S. Navy

Kataru se v krizi zastalo Turecko, Erdogan do země vyšle další vojáky

  • 17
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan schválil zákon o posílení vojenské spolupráce s Katarem, který umožňuje rozmístění většího počtu tureckých vojáků na katarském území. Informovala o tom agentura AP, podle níž je krok Ankary projevem podpory Turecka vůči Kataru v jeho sporu s řadou arabských zemí regionu. Katarský ministr zahraničí uvedl, že preferuje diplomatické řešení situace.

Turecko má vojenskou základnu v Kataru už na základě dohody z roku 2014, nyní je tam asi 150 jeho vojáků. Zákon, který ve středu odsouhlasil parlament a ve čtvrtek večer schválil prezident Erdogan, byl podle tiskových agentur připraven už před nynější krizí kolem Kataru. Má umožnit také společná vojenská cvičení a výcvik katarských bezpečnostních složek tureckou armádou.

Celý legislativní proces byl dokončen pátečním zveřejněním zákona ve vládním listu Official Gazette. Podle dřívějších informací by na základně mohlo být asi 3 000 vojáků. O tom, kolik členů turecké armády bude v Kataru skutečně nasazeno a na jak dlouhou dobu, rozhodne armáda, uvedli turečtí vládní činitelé.

Gabriel: Ukončete blokádu

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel po jednání se svým katarským protějškem al-Sáním řekl, že blokádu Kataru je třeba ukončit a celý spor ohledně údajné katarské podpory terorismu se musí vyřešit diplomaticky.

„Jsme přesvědčeni, že nyní je čas diplomacie a musíme mluvit jeden s druhým; spolu s našimi americkými kolegy, ale především s našimi kolegy v regionu se musíme snažit najít řešení, zejména zrušení námořních a leteckých blokád,“ prohlásil Gabriel. Blokáda podle něj může ohrozit i německou ekonomiku.

Podle tureckého tisku budou na základnu v katarské metropoli Dauhá nejprve vysláni další turečtí vojáci a poté také turecké válečné letouny a plavidla. V příštích dnech se do Kataru vydá turecká delegace, aby situaci na základně zhodnotila, napsal turecký list Hürriyet. V první fázi by mělo být během dvou měsíců nasazeno v Dauhá 200 až 250 tureckých vojáků, dodal Hürriyet.

Ministr zahraničí šajch Mohammed ibn Abdulrahmán al-Sání nicméně uvedl, že pro vyřešení situace preferuje diplomacii, nikoli vojenské řešení. Katar podle něj skončil v izolaci proto, že je „úspěšný a pokrokový“. „Jsme platforma pro mír, ne terorismus. Tato roztržka ohrožuje stabilitu celého regionu. Nejsme připraveni se vzdát a nikdy nebudeme připraveni vzdát nezávislost naší zahraniční politiky,“ prohlásil al-Sání podle Reuters.

Ministr by se měl v sobotu vypravit do Moskvy, kde bude jednat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Agentura TASS uvedla, že ministři budou jednat o „urgentních mezinárodních záležitostech“, informaci však blíže neupřesnila.

Svou pomoc v konfliktu podle al-Sáního nabídl i Írán, se kterým má většina arabských zemí v regionu špatné vztahy. Íránci prý katarské vládě nabídli, že může využívat jeho tří přístavů, aby do země dopravila jídlo a vodu. Katar je totiž zcela závislý na importu potravin, kvůli uzavření hranic se Saúdskou Arábií však hrozí, že jich nebude mít dostatek. Katarský ministr nicméně uvedl, že íránská nabídka dosud přijata nebyla.

Diplomatické styky s Katarem už přerušilo víc než deset zemí

Tento týden přerušila či omezila diplomatické styky s Katarem více než desítka převážně arabských zemí. Jako první tak učinily Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty, později například Džibutsko či Senegal. Jako důvod uvedly, že Katar destabilizuje bezpečnostní situaci v regionu a podporuje terorismus.

Skupina zemí viní Katar například z toho, že podporuje radikální islamistické skupiny jako Muslimské bratrstvo či palestinský Hamas a napomáhá šíitskému Íránu, který je hlavním regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie. Katar obvinění odmítá.

Čtyři země - Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt a Bahrajn - roztržku v pátek ještě prohloubily, když ve společném prohlášení označily za teroristy 59 lidí a tucet organizací spjatých s Katarem. V prohlášení je zmíněn například duchovní vůdce Muslimského bratrstva, vlivný sunnitský duchovní šajch Júsuf Karadáví nebo charitativní fondy operující z Kataru, které se také ocitly na „černém seznamu“ teroristických organizací.

Egypt navíc ve čtvrtek požádal Radu bezpečnosti OSN o vyšetřování výkupného, které Katar údajně vyplatil teroristické skupině v Iráku za katarské lovce unesené v prosinci 2015. Část rukojmích, mezi nimiž byli členové katarské vládnoucí rodiny, byla propuštěna loni, zbytek letos v dubnu (o výkupném jsme psali zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video