Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Španělé si došlápli na katalánské policisty, Puigdemont vyčkává v Belgii

  11:13aktualizováno  11:13
Španělský ústavní soud pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti Katalánska, kterou v pátek schválil katalánský parlament. Uvedl to deník El País. Španělská policie v úterý zasahuje na komisařstvích místní policie v Katalánsku. Tisk rozebírá šance sesazeného premiéra Puigdemonta na získání azylu v Belgii, kam se spolu s několika bývalými členy regionální vlády uchýlil.

Carles Puigdemont jako katalánský „caganer“ (postava se staženými kalhotami vykonávající velkou potřebu, která je tradiční součástí betlémů a oblíbeným suvenýrem) | foto: Reuters

Španělský ústavní soud v úterý upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.

Stálé zastoupení reprezentuje regionální parlament Katalánska do prosincových předčasných voleb. Ty vyhlásil Madrid poté, co v pátek rozpustil parlament této autonomní oblasti Španělska a odvolal tamní regionální vládu. 

Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatistickou koalicí.

Fotogalerie

Španělští policisté v úterý ráno vstoupili na velitelství katalánské policie (Mossos d’Esquadra) v Barceloně, Gironě (španělsky Geroně), Manrese či na ústředí v Sabadellu.  Důvodem razií je vyšetřování údajně pasivního počínání katalánských strážců pořádku při referendu o nezávislosti.

Hledali vnitřní rádiové komunikace policistů z 1. října, v nichž velitelé koordinovali policisty při referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. To vyhlásila katalánská vláda i přes zákaz a výhrůžky Madridu, který hlasování označil za odporující ústavě a pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na jeho organizaci bude podílet.

Španělská policie už před referendem zabavovala volební lístky a urny a řada volebním místností zůstala v den hlasování uzavřena. Katalánci proto v předvečer referenda obsadili některé volební místnosti, aby se v nich 1. října mohlo hlasovat. Španělská policie proti nim zasáhla, použila i gumové projektily. Katalánská policie si naopak podle obvinění počínala příliš pasivně.

Nejde o první razii na katalánských policejních velitelstvích kvůli referendu. Tento měsíc prohledávali španělští policisté například komisariát ve městě Lleida (španělsky Lérida) nebo v sídle Střediska telekomunikací a informačních technologií v Barceloně. Kvůli údajné pasivitě při protestech před referendem stanul už před soudem tehdejší šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero, který čelí obvinění ze vzpoury.

Azyl pro Puigdemonta? Nepravděpodobné

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont odjel v pondělí spolu s pěti exministry regionální vlády do Belgie, kde se podle některých médií hodlá ukrýt před španělskou justicí. Španělská generální prokuratura obvinila v pondělí politiky ze vzpoury, za niž jim hrozí až 25 let.

Belgie by teoreticky mohla Puigdemontovi udělit azyl. Je to však nepravděpodobné, neboť v Evropské unii, kam Španělsko i Belgie patří, k tomu neexistuje podobný precedent, píše katalánský deník La Vanguardia. 

Unijní stát teoreticky může udělit politický azyl občanovi jiné unijní země, evropská právní úprava je však velmi přísná, ač státům v zásadě přiznává svrchovanost. Azyl Puigdemontovi by navíc podle diplomatických zdrojů způsobil roztržku mezi Belgií a EU. Představitelé Unie i řady členských zemí se v posledních dnech jasně vyslovili proti odtržení Katalánska od Španělska.

Katalánská krize

Podle Všeobecné deklarace lidských práv OSN i podle Charty základních práv EU má právo na azyl každý, kdo čelí politické perzekuci ve své zemi. Udělení azylu je svrchovaným právem úřadů osloveného státu. Pro občany třetích zemí má Unie takzvaná dublinská pravidla, zatímco udělení azylu občanovi EU upravuje protokol k amsterdamské smlouvě, platný od prosince 2009.

Tomuto protokolu se také říká Aznarův protokol, podle bývalého španělského premiéra Josého Maríi Aznara, který ustanovení inicioval. Učinil tak kvůli tomu, aby zamezil udělování azylu členům baskické separatistické organizace ETA, což se podle deníku La Vanguardia dělo právě v Belgii. Aznar tak chtěl usnadnit vydávání těchto osob španělským soudům.

V Aznarově protokolu se mimo jiné říká, že členské státy se navzájem považují za bezpečné země pokud jde o ochranu lidských práv a svobod. Zvažovat či přijmout žádost o azyl od příslušníka členského státu může jiný člen Unie jen ve výimečných případech.

Například pokud členský stát přijal na svém území výjimečná opatření, která by pozastavila uplatňování lidských práv. Další možností je, že Rada EU zahájila s členským státem řízení kvůli závažnému porušení úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, principů právního státu či lidských práv. Aznarův protokol také uvádí, že pokud členský stát rozhodne o udělení azylu občanovi země EU jednostranně, musí být o tomto kroku neprodleně informována Rada EU.

Podle právních expertů oslovených deníkem La Vanguardia není pravděpodobné, že by Belgie azyl Puigdemontovi udělila. „Musely by existovat závažné známky jeho perzekuce, ale i v tom případě se mi to zdá velmi nepravděpodobné. Teoreticky by to šlo pouze za velmi, velmi výjimečné situace,“ uvedl v pondělí šéf belgického úřadu pro uprchlíky Dirk Van den Bulcke. Belgický premiér Charles Michel již v neděli vyloučil, že by belgické úřady odvolanému katalánskému premiérovi poskytly azyl.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Nad Anglií se srazil vrtulník s malým letadlem. Na místě je několik mrtvých

Při havárii vrtulníku na východě Anglie zemřeli čtyři lidé.

Na jihovýchodě Anglie se dnes ve vzduchu srazila helikoptéra s malým letadlem. Nehoda si podle britského tisku vyžádala...

Devítileté manželky? V Iráku projednají zákon, který to má zlegalizovat

(Ilustrační snímek)

V Iráku připravují návrh zákona, který by umožnil muslimským duchovním rozhodovat o uzavírání manželství. To by mimo...

Byla to krátká bitva. Irácká armáda dobyla poslední državu IS ve městě Ráva

Irácké jednotky zahájily útok na kurdské pozice u Kirkúku (16. října 2017)

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva, které bylo posledním útočištěm členů radikální organizace Islámský stát v...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.