Madrid převzal vládu nad Katalánskem, obvinil sesazený kabinet ze vzpoury

  • 813
Španělská prokuratura v pondělí obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury. Důvodem jsou jejich snahy o nezávislost Katalánska. Mezi obviněnými je i bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, který v pondělí odcestoval do Bruselu. Spekuluje se, že by tam mohl zažádat o politický azyl.

Obviněnými jsou také například bývalý místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a další členové kabinetu, který Madrid v pátek kvůli snahám o nezávislost odvolal.

Prokuratura navrhla obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to až 30 let vězení. Pokud je neozbrojená, maximální trest je 25 let vězení. Obvinění se týká mimo jiné toho, že katalánští politici v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska.

Rezoluce, která navrhuje zahájit proces, jenž skončí vytvořením a schválením ústavy samostatné republiky, je podle právníků neplatná. Vyhlásit nezávislost odporuje španělské ústavě a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a na zákony o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září a které podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné.

Puigdemont a ti členové bývalé vlády a bývalého vedení parlamentu, kteří přišli o imunitu, budou souzeni před španělským národním soudem. Případem předsedkyně parlamentu Carme Forcadellové se bude zabývat nejvyšší soud. Forcadellová a další dvě desítky katalánských poslanců mají nadále imunitu, protože se stali členy stálé parlamentní delegace, která bude zastupovat rozpuštěný katalánský parlament do prosincových regionálních voleb.

Prokurátor nepožádal o žádné předběžné opatření, tedy ani o vzetí obviněných do vazby. Vazbu ale může nařídit příslušný soud, pokud se politici před něj nedostaví k výslechu.

Celkem prokurátor obvinil 20 lidí, z toho 14 bývalých katalánských ministrů a šest osob z bývalého vedení regionálního parlamentu. Obviněn byl i Joan Josep Nuet, který v pátek jako člen vedení katalánského parlamentu hlasoval proti tomu, aby byla rezoluce o nezávislosti přijata k hlasování v plénu. Mezi obviněnými je i ministr Santi Vila, který sám podal ve čtvrtek demisi na protest proti rezoluci o nezávislosti.

Několik politiků i přes zákaz přišlo do práce

Španělská vláda převzala přímou správu nad Katalánskem už v sobotu, ostrý provoz je však vidět až od pondělí, kdy regionální politici a úředníci začali chodit do práce.

Funkci katalánského premiéra po sesazeném Puigdemontovi převzal španělský premiér Mariano Rajoy, který většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou. Puigdemont ale sesazení neuznal a vyzval k pokračování nenásilných snah o samostatné Katalánsko. 

Sesazený katalánský ministr pro územní rozvoj Josep Rull i Andreu tak v pondělí ráno na svém Twitteru zveřejnil fotografii ze své kanceláře s pondělním výtiskem katalánských novin. „Jsem v kanceláři, pokračuji ve výkonu funkce, kterou mi svěřil katalánský lid,“ napsal Rull.

30.října 2017 v 09:15, příspěvek archivován: 30.října 2017 v 11:20

Al despatx, exercint les responsabilitats que ens ha encomanat el poble de Catalunya. #seguim https://t.co/npc6vFH0rB

Záhy za ním však přišli policisté, kteří ho varovali, že se vystavuje trestnímu stíhání. Před budovou ministerstva se sešla asi dvacítka lidí na Rullovu podporu. Ten nakonec budovu za potlesku přítomných opustil, novinářům však řekl, že v práci bude pokračovat, informoval deník La Vanguardia.

Do úřadu se ráno dostavil také generální tajemník katalánského ministerstva vnitra César Puig, který ale po několika minutách zase odešel. Uvedl přitom, že se „necítí být odvolán“ a že odvolat ho může jen „jeho vláda“.

Puigdemont pak na sociálních sítích zveřejnil fotografii s výhledem ze své kanceláře a pod snímek napsal „Dobrý den“. Není ale jasné, zde obrázek pochází z pondělka. Podle katalánských médií nikdo premiéra v pondělí neviděl vcházet do budovy vlády. Kolem ní jsou bezpečnostní zábrany a katalánští policisté.

Do práce ráno dorazila i předsedkyně rozpuštěného regionálního parlamentu Carme Forcadellová. Podle zdrojů z parlamentu údajně bude předsedat do prosincových voleb takzvanému stálému parlamentnímu zastoupení. 

To má být za normálních okolností podle katalánské legislativy pracovním orgánem rozpuštěného zákonodárného sboru do voleb. 

Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido v pondělí v rozhovoru ve španělské televizi Telecinco uvedl, že sesazení katalánští ministři si mohou přijít do kanceláří pro své věci. Pokud ale budou pokračovat ve výkonu funkce, vystavují se podle Zoida trestnímu stíhání. Katalánská policie proto dostala pokyny, že má každého exministra má do úřadu doprovázet.

Protest před rozhlasem za veřejnoprávní média

Asi stovka lidí se v pondělí ráno sešla před katalánským rozhlasem v Barceloně, aby protestovala proti pátečnímu útoku skupiny radikálů na budovu rozhlasu. Informoval o tom deník El País. Organizátorem akce byla mírová iniciativa, jejímž heslem je nenásilný odpor a solidarita. Lidé před rozhlasem, který vysílá pouze v katalánštině, nesli také katalánskou vlajku.

Katalánsko nemá na nezávislost šanci, vůdci mu uškodili, tvrdí politolog

„Jsme tady, abychom bránili veřejnoprávní média, která se bohužel v posledních týdnech stala cílem útoku ultrapravice. Chceme vyjádřit solidaritu se zaměstnanci rozhlasu, protože bez informací není demokracie,“ vysvětlil důvod akce mluvčí iniciativy Ruben Wagensberg.

Katalánský státní rozhlas se v noci na sobotu stal terčem útoku skupiny radikálů, kteří rozbili skleněné vstupní dveře a křičeli přitom „tohle jsou přátelé (katalánské) vlády“.

Rozhlas se hájí, že jeho reportáže jsou objektivní. Někteří ho ale viní ze separatistické propagandy. Pondělní manifestace před rozhlasem se zúčastnil například i bývalý poslanec regionálního parlamentu za radikální separatistickou stranu CUP David Fernández.

„Katalánsko se dnes probudilo do prvního pracovního dne katalánské republiky a území bez autonomní vlády,“ přivítala posluchače redaktorka rozhlasu Monica Terribasová v jednom z ranních pořadů.

Před několika dny vydali zaměstnanci katalánských veřejnoprávních médií prohlášení, v němž varovali před omezením svobody tamních sdělovacích prostředků. Hrozilo totiž, že Madrid v rámci omezení autonomie převezme kontrolu i nad katalánskými médii. 

To se nakonec nestalo díky španělským socialistům, kteří v Senátu prosadili návrh, že kontrolu médií v Katalánsku bude mít až do voleb na starosti regionální parlament.

Puigdemont odcestoval do Belgie. Zažádá tam o azyl?

Carles Puigdemont v pondělí s pěti členy své vlády odcestoval do Belgie. Důvody odjezdu nejsou oficiálně známé, ale televizní stanice La Sexta s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že hodlají v Belgii požádat o politický azyl.

Katalánská krize

Podle části španělských médií odjel Puigdemont jednat o podpoře pro nezávislost Katalánska s vlámskými nacionalisty usilujícími o rozdělení Belgie. Zmíněná televize či web deníku El Periódico však uvádějí, že cílem katalánských politiků je zůstat v exilu.

Španělské ministerstvo vnitra podle listu El País o jejich pobytu v Belgii ví. Podle úřadu to nepředstavuje žádný problém, horší by prý naopak bylo, kdyby se Puigdemont a ministři nadále snažili působit v Barceloně ve svých bývalých funkcích, které Madrid zrušil v pátek.

Belgický státní tajemník pro azyl a migraci Theo Francken přitom o víkendu připustil, že by katalánský expremiér mohl získat politický azyl v Belgii, pokud by o něj požádal.

„S ohledem na aktuální situaci to není nerealistické,“ prohlásil s tím, že Madrid postaví expremiéra před soud, který podle jeho mínění nebude zcela spravedlivý.

Belgický premiér Charles Michel však Franckenův návrh odmítl. Žádost Puigdemonta o azyl podle něj „není vůbec na pořadu jednání“. „Žádám Thea Franckena, aby nepřiléval olej do ohně,“ dodal. Odmítavě se k úvahám o azylu vyjádřil i vicepremiér Alexander De Croo.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video