Tázat se Puigdemonta, zda vyhlásil samostatnost Katalánska, bylo groteskní. Suverénní stát nevznikne mimochodem, nepozorovaně.

Puigdemont je z podstaty věci pod tlakem, aby svůj postoj vyjasnil. Čas hraje proti němu. Madrid je ve výhodě. Může a měl by v klidu vyčkávat, jak se Puigdemont zachová, a pak eventuálně zasáhnout.

Jednat o čem? Ten katalánský premiér je solidní zoufalec.

Aby se neděli podrazy a domluvili se na shodě, jako my se Slovenskem. A dobře to vystihuje p. Ulrich výše. A jednat se dá o spoustu věcech.

Nechám na chvíli politiku. V Katalánsku teď zuří lesní požáry. Samotní katalánci by na to nestačili, tak pomáhá i centrální vláda. Pokud by se Katalánsko osamostatnilo, tak se Španělé na ně vykašlou.

Opravdu v Katalansku? Ja myslel, ze v Galicii

Něco jako Boris v UK, vyhlásí referendu, které mělo ve skutečnosti udělat jenom bububu..a když najednou dostal co chtěl tak neevěděl co stím dělat a slehla se po něm země

No vzhledem k tomu, ze tam prijeli ti chlapici, kteri zmlatili kazdeho, u koho to vypadalo, ze chce volit, tak asi moc nedostal co chtel. Brexit byl malicko neco jineho.

Očem chce jednat. Ústavní soud jeho země mu referendum zakázal on ho uskutečnil a teď chce jednat?

Trochu mi ten slizoun připomíná odboráře. Dělat kariéru na řešení problémů a rozbrojů, které de facto sám vytváří pod záminkou boje za jiné...

Pkud se nepletu, tak ty snahy o nezávislost Katalánska trvají už více jak 300 let, tedy fakticky od ztráty jejich nezávislosti nástupem Bourbonů na španělský trůn a nahrazení personální unie mezi Kastilií a Aragonem jednotným královstvím. Do té doby byla Katalánsko fakticky nezávislé. A za současné silné snahy o nezávislost v Katalánsku může z 99 % Rajovy a jeho strana (právě oni podali na Ústavní soud stížnost proti novému autonomnímu statutu Katalánska z roku 2006 (ten byl v souladu s Ústavou schválen centrálními orgány i v lokálním referendu) a následně Ústavní soud prohlásil ty klíčové věci v něm obsažené za "odporující duchu ústavy" a zrušil je. Jako reakce na to byly v Barceloně i po celém Katalánsku pořádány demonstrace s milióny účastníků (jen v samotné Barceloně cca milión).

Puigdemontje dohnán jednat. Ví, že ta umírněná verze prohlášení byla schválena těsnou většinou v katalánském parlamentu (nepletu-li se 42 ze 70 poslanců) o mocenské pozici centrální vlády nemluvě, avšak zároveň jsou radikálnější separatisté (i ve vládě), což jeho pozici pro jednání dosti znesnadňuje.

Jen jestli ale bude někdo ochoten jednat s ním. Pokud řekne "ano", tak s ním Madrid jednat nebude a uplatní článek 155. Pokud řekne "ne", tak není žádný důvod k jakémukoliv jednání. Pan Puigdemont tahá za kratší konec provazu.

Nechapu, proc se nedrzi puvodniho planu. Takhle se akorat ztrapnil a Katalansko to oslabuje.

On nikdy žádnou nezávislost vyhlašovat nechtěl a ani nebude, probuďte se už konečně a poslouchejte co tu říkají lidé ode dne 1 této kauzy. Jestli si myslíte, že je to Mirek Dušín a jedná v zájmu lidu a nezávislosti tak jste opravdu naivní. On chce jenom větší moc pro sebe a větší díl ekonomického koláče, který bude moci přerozdělovat svým věrným. Nějaké referendum a nezávislost jsou pro něj jen fráze a prostředky jak vyvolat tlak na španělskou vládu. Tentokrát se ale přepočítal a oni mu to opravdu schválili. To nechtěl. Protože jemu ten marast a obojakost vyhovuje.

Vyhlašuji samostatnost, ale zatím jí odkládám. Chci jednat ..........!

Jednat měl před touto proklamací o samostatnosti, kterou položil ostatním regionům ve Španělsku na krk vyděračský nůž. O čem vlastně chce jednat?

Buďto chci být samostatný se všemi konsekvencemi, nebo nechci být samostatný. Ale být napůl samostatný neexistuje!

Možnost být "napůl samostatný" existuje, říká se jí konfederace nebo velmi rozvolněná federace. Ale souhlasím s Vámi, že dosavadní kroky separatistů a pana Puigdemonta rozhodně nepřispívají k jednání o čemkoliv takovém.

Pokud chtějí Katalánci svůj stát, musí nejdříve vyhnat tady toho klauna co je navedl do prohrané bitvy.