Podle organizátorů výstavy Kašpaříkovy výtvarně pojaté a lehce ironické fotografie ze života tamních obyvatel, v nichž dokázal mistrně využít detailu, úhlu pohledu a výřezu, daleko přesahují regionální význam. Podstatnou součástí Kašpaříkova díla jsou také portréty. Řada z nich vznikla ze spolupráce s olomouckým divadlem, kde se seznámil s mnoha osobnostmi, které také fotografoval. Na několika snímcích se objevuje například herečka Nataša Gollová nebo režisér Oldřich Stibor.
Karel Kašpařík tvořil v duchu moderní fotografie, konstruktivismu, na některých snímcích je patrný vliv nové věcnosti, například ve fotografiích detailů cihel či struktur vysušené půdy. Je autorem řady experimentálních snímků (např. fotomontáže a dvojexpozice) inspirovaných díly sovětské a německé avantgardy. V jeho tvorbě lze najít také odraz imaginativních tendencí českého poetismu. Ve čtyřicátých a padesátých letech se věnoval tvorbě koláží.
Mnohé Kašpaříkovy fotografie lze srovnávat s díly takových osobností československé meziválečné avantgardy a sociální fotografie, jakými byli například Jaromír Funke, Jaroslav Rössler, František Drtikol nebo Irena Blühová. Přesto se na Karla Kašpaříka téměř zapomnělo. Od počátku osmdesátých let byla jeho díla prezentována na souborných výstavách meziválečné fotografie, v roce 1989 byl autor zařazen na výstavu Český modernismus 1900-1945 v Houstonu ve Spojených státech. Některé jeho práce se rovněž objevily ve společných projektech věnovaných československé nebo české avantgardní fotografii, samostatné prezentace se Kašpaříkovo dílo dočkalo až nyní.
Výstava fotografa K. Kašpaříka, která se uskuteční v rámci projektu Praha - Evropské hlavní město kultury, chce pomoct uvést tuto osobnost do širších kontextů umění.
