Bývalý ministryně obrany Karolína Peake

Bývalý ministryně obrany Karolína Peake | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Na Nagyovou stáli ministři fronty, vzpomíná Karolína Peake

  • 374
Po půl roce od odchodu z politiky poskytla bývalá vicepremiérka Karolína Peake rozhovor čtvrtečnímu Magazínu DNES, který je pozoruhodným vhledem do zákulisí české politiky. A potvrzuje neblahou roli Jany Nagyové.

Služba pro blaho občanů Česka? Starost o bezpečnost a ekonomickou prosperitu? Ale kdeže, obsazování a směrování bývalé vlády ovlivňovaly zřejmě daleko více motivy tak prosté, jako je žárlivost a mocichtivost.

To, o čem se v souvislosti s pádem Nečasova kabinetu veřejně hovoří spíše v náznacích nebo anonymně, nyní "natvrdo" potvrzuje člověk, který byl přímo u toho - tehdejší vicepremiérka za LIDEM Karolína Peake.

Čtěte ve čtvrtek

Politika na mě asi není zvědavá, říká Karolína Peake

Předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake

V prvním rozhovoru po svém odchodu z politiky, který vyjde ve čtvrtečním  Magazínu DNES, je překvapivě upřímná.

Ústřední postavou vlády Petra Nečase byla podle Peake skutečně jeho dnešní manželka Jana Nagyová, tehdy pouhá ředitelka kabinetu. Poprvé se dozvídáme přímo od člena této vlády, do jaké míry se úřednice Nagyová vymkla politikům z rukou a jak velkou moc dokázala soustředit. A také detaily o tom, jak neomaleně si při tom počínala. MF DNES oslovila s prosbou o reakci i Petra Nečase, avšak ten s redakcí nekomunikuje.

Peake s odstupem přiznává, že vliv Nagyové podcenila. "Nebrala jsem ji jako partnerku k jednání, pro mě byl partnerem Petr Nečas. Ona byla šéfovou sekretariátu, a já ji proto odkazovala na ředitele svého sekretariátu, jenže pro ni to byla urážka. Trvala na tom, že pokud premiérovi potřebuju něco sdělit, mám to sdělit jí, a ne jemu. Považovala jsem to za absurdní, nicméně někteří ministři na to šli chytřeji než já a stáli na ni frontu," popsala Peake.

Samozřejmě její slova můžeme brát jako pomstu, ale o podobné zkušenosti už dříve mluvil například ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jeden z mála, kteří Nagyovou ignorovali, byl ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.

Příliš samostatná ministryně

Nebáli se jí však jen ministři. MF DNES už dříve popsala, jak se před ní třásli také šéfové velkých státních úřadů a polostátních firem, kteří se pokoušeli naklonit si ji drahými dárky.

Jana Nagyová opouští vazební věznici v Ostravě (19. července 2013)

Právě Nagyová, jak Peake naznačuje, stála patrně i za bleskovým odvoláním vicepremiérky z postu ministryně obrany v prosinci 2012. Když Peake do čela resortu nastoupila, vyhodila z pozice prvního náměstka Vlastimila Picka. To pak posloužilo Nečasovi jako záminka k jejímu potupnému odvolání po pouhých osmi dnech ve funkci.

A jaké byly podle Peake skutečné důvody? "Obava z mé samostatnosti. Měla jsem asi dva rozhovory s Janou Nagyovou a v jednom mi vytkla, že jsem příliš samostatná," tvrdí Peake.

A přidává i další možný motiv, proč se jí vlivná úřednice potřebovala zbavit. V té době totiž Nagyová, premiérova milenka, podle policie zneužívala vojenské zpravodajce ke sledování své sokyně, tehdejší Nečasovy manželky Radky.

A Vojenské zpravodajství spadá pod ministra obrany. "Až později jsem pochopila, že jedním z důvodů mého odvolání byla obava, že to můžu odhalit," řekla Peake.

Kvůli nelegálnímu sledování Nečasové a dalších lidí jsou kromě Nagyové obviněni i bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník či jeho nástupce Milan Kovanda. Podle Karolíny Peake by bylo naivní myslet si, že Nečas tehdy o ničem nevěděl: "Velmi dobře věděl, co ona dělá, a generálové Páleník a Kovanda by se nikdy nechovali tak podřízeně vůči Janě Nagyové, kdyby jim Nečas nedával jasně najevo, že ten, kdo jí nebude po vůli, má problém s ním."

A konečně třetí možný důvod odvolání z obrany. Peake naznačuje, že na ni Nagyová jednoduše žárlila. V kuloárech se totiž šířily drby, že Nečas s Peake "něco měl" - ve chvílích, kdy ji podporoval při roztržce s Vítem Bártou. "Musela jsem se tomu smát, prý mě kvůli tomu nenáviděla, ale já se zdráhám tomu věřit," říká Peake.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video