Senát tak dal za pravdu ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Podle něj mohl postup soudkyně znevážit důvěryhodnost soudů.
Důtka patří k nejmírnějším kárným trestům. Soudkyni bude v případě, že se nikdo neodvolá, pouze zanesena do osobního spisu. Při dalším případném přestupku by k ní pak kárný senát přihlížel ve svém rozhodování.
"O tom, že došlo k přidělení v rozporu s rozvrhem práce a v rozporu se zákonem není pochyb. Ať už byl důvod k počínání paní soudkyně jakýkoli, byl to zásah nepřípustný a neodůvodněný," uvedl v rozsudku předseda kárného senátu Ivo Kouřil.
Soudkyně přiznala, že pochybila, ale tvrdila, že to bylo v zájmu věci
"Věděla jsem, že je to velmi výjimečná věc, která má až prvky hororu, a že je třeba k ní přistupovat citlivě až laskavě,“ líčila Marcela Komárková. Proto případ přidělila soudkyni Jaroslavě Rezové.
"Na opatrovnickém úseku je nejzdatnější a odborně nejlepší a má řadu zkušeností s případy dětí, u nichž se ověřuje identita,“ dodala Komárková.
Přihlédla i k tomu, že soudkyně Rezková měla v té době 54 nevyřízených kauz, zatímco soudkyně Malá, které podle rozvrhu kauza příslušela, 156 rozdělaných spisů.
Zástupkyně ministerstva spravedlnosti byla s verdiktem i výší trestu spokojená. Přesto si, stejně jako soudkyně Komárková, ponechala lhůtu na odvolání.
Vrchní soud v Olomouci řešil kauzu už podruhé
Soud v Olomouci nejprve kárné řízení zastavil. Nejvyšší soud ale verdikt zamítl a vrátil případ zpět k novému projednání. - více zde
Podle Nejvyššího soudu nelze rozhodovat bez veřejného jednání, což musí udělat právě v Olomouci.
"Jestliže vrchní soud neshledal provinění soudce, měl ho obvinění zprostit. To se v daném případě nestalo, což považuji za nedostatek," řekl předseda senátu Juraj Malik.
