Jeden z mála českých šlechticů, Jaromír Stach - Černín, si narozdíl od svých zahraničních kolegů na někdejší hraběcí titul rodu nepotrpí.
Stejně jako ostatní je však na minulost patřičně pyšný. "Šlechta se integrovala od šestnáctého a sedmnáctého století. A teď se integrují ti ostatní," upozorňuje Černín, soudní znalec v oboru starožitností a pro své známé z celé Evropy také hrabě.
Mnozí šlechtici se do lázní očividně těšili. Nečekaly je jen společenské formality a řada pravidel, na jejichž dodržování organizátoři úzkostlivě dbají, ale i recesistické akce.
"Byl to těžký boj, konkurence byla tvrdá," usmíval se třiatřicetiletý Ulrich von Buohl, majitel truhlárny ze Stuttgartu, který s devíti kolegy přeskakoval ve zvláštním dostihu překážky s dřevěným koníkem v ruce. Dámy pak soutěžily o nejkrásnější klobouk.
"Klobouk s rajčími pery mi udělali na zakázku ve filmových ateliérech Barrandov speciálně kvůli soutěži," svěřila se Češka Hana Mesthene, majitelka třetího nejhezčího klobouku.
"Setkání je báječná příležitost, jak uniknout šedivým všedním dnům. Neboť také naši hosté musí pracovat jako my všichni ostatní," vysvětlil hlavní organizátor akce Oron Michael Kalkert z Mnichova.
 Šlechtici si v Karlových Varech zasoutěžili v jízdě na dřevěných koních. (25. dubna 2004) |
