"Při shánění pomocníků mi pomohlo dojetí těch, na které jsem se obrátil. Vysvětloval jsem, že nynější ruiny bývaly mým domovem. Všem jsem říkal: Lidi, Karlovaráci, udělejte něco pro Kyselku," vzpomíná muž, který nechyběl ani na sobotním zahájení lázeňské sezony v někdejším lázeňském městě.
Do bývalého dětského domova v Kyselce přijel malý Ilias se sestrami v roce 1948 z Řecka, kde tehdy právě zuřila občanská válka. Když jako dospělý Kyselku navštívil, našel bývalé lázeňské budovy v rozvalinách. S karlovarským historikem Stanislavem Burachovičem stáli u vzniku petice, pod kterou se jako první také podepsali. S petičními archy pak Řek šel na vládu, za hejtmanem, primátorem a na další místa.
Ilias Michopulos, iniciátor petice za záchranu lázní v Kyselce.
"Mám pana Michopulose velmi rád. Je to takový houževnatý Řek Zorba a správný živel. Jako emotivní člověk má někdy naivní myšlenky. Až ho občas musím konejšit, že to tak rychle s Kyselkou nepůjde," uvedl Stanislav Burachovič.
Petice dostala i elektronickou podobu, je na webových stránkách stránkách Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví.
Zatím poslední iniciativou Michopulose, který žije v Praze, byl projev v Senátu, kde minulý měsíc požádal o zastavení devastace chátrajících lázní Kyselka. Řek v projevu vyzval Čechy, aby se vzchopili a zachránili význačnou kulturní památku.
Hmatatelným výsledkem jeho snažení je zatím náprava ostudy, související s povalením Ottova sloupu. Při své návštěvě Kyselky v roce 2008 jej našel Ilias Michopulos ležet na zemi. "Spojil jsem se s historikem Stanislavem Burachovičem i evangelickou církví a prosil, ať sloup znovu postaví. A památka na řeckého krále Ottu opět stojí," říká hrdě.
