Karel Randák u soudu při projednávání kauzy zveřejnění platu Jany Nagyové.

Karel Randák u soudu při projednávání kauzy zveřejnění platu Jany Nagyové. | foto: Michal Růžička, MAFRA

Randák dostal odškodnění za stíhání, peníze chce po policistovi

  • 91
Bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák dostal od Ministerstva spravedlnosti odškodnění 60 tisíc za škodu způsobenou nezákonným trestným stíháním v případu Jany Nečasové, dříve Nagyové. Randák požaduje, aby peníze zaplatil policista, který se na vyšetřování přímo podílel. Ministerstvo to odmítlo.

O vyplacení požadovaných 60 tisíc informoval ve čtvrteční tiskové zprávě Nadační fond proti korupci. Randák je členem jeho správní rady. 

Ministerstvo potvrdilo, že mu nyní odškodnění uhradilo. „Panu Randákovi jsme vyplatili něco přes šedesát tisíc korun. Oproti jeho požadavku se ta částka liší jen minimálně. Ten rozdíl je do tří tisíc korun,“ řekla iDNES.cz mluvčí resortu Kateřina Hrochová.

Bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace se domáhal náhrady výdajů, které musel vynaložit v souvislosti s trestním řízením. Náhradu vzniklé nemajetkové újmy nepožadoval.

Soud Randáka zprostil všech obvinění na jaře letošního roku (více čtěte zde). Podle původních obvinění měl spáchat trestný čin, když zveřejnil údaje o platu Nečasové, včetně údajů o statisícových odměnách.

Peníze by měl zaplatit policista Kokeš, míní Randák

I přes odškodnění není Randák s výsledkem spokojen. „Náklady trestního stíhání zaplatí daňový poplatník, který s uvedeným sporem nemá co do činění,“ uvedl jeho právník Petr Kočí.

Bývalý šéf špionáže tak žádá, aby škodu zaplatili ti, kteří byli do kauzy přímo zapojeni. „Celé řízení bylo od samého počátku nesmyslné. Domnívám se proto, že způsobenou škodu by měl zaplatit ze svého policejní kapitán Vlastimil Kokeš,“ nastínil své požadavky Randák. 

Ministerstvo uvedlo, že požadavek zvážilo, ale náhradu na policejních orgánech požadovat nebude. „Ministerstvu se nejeví, že by soud, který pana Randáka osvobozoval, vyvodil nějaké zásadní porušení trestního řádu, pro které by bylo možno po policejním orgánu regresní náhradu požadovat,“ podotkla v tiskové zprávě Hrochová.

Odpovědnost úřední osoby má navíc podle ministerstva subjektivní povahu, a tak by se při žádání náhrady muselo prokázat konkrétní a zaviněné porušení služebních povinností či trestního řádu, což by bylo problematické.

Randákova obhajoba opírala svou žádost o zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Ten umožňuje, aby stát požadoval úhradu za škodu na orgánech, které se na nezákonném rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu přímo podílely.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video