Mne vždy zaujme česká angličtina "dva týdny zpátky" a podobně. Tito lidé však nepoužívají adekvátní obrat "dva týdny dopředu", čili za dva týdny. Aspoň jsem to tedy ještě neslyšel. Jsem zvědav, zda a kdy to uslyším poprvé...

Na češtině mi nejvíce vadí počešťování cizojazyčných jmen. Zejména některých slovanských, zejména ruských. Například nechápu, proč jméno Šarapová musí znít v češtině Šarapovová, Kuzněcová je Kuzněcovová atd. Docela příšernosti pro Čecha, natož pak pro cizince.

Nic proti Vašemu cítění, ale ta Vámi zmiňovaná příjmení v češtině správně znějí Šarapova a Kuzněcova, když už tedy chceme být "akurátní"...

Premiér sprosťák od přirozenosti a prezident z plezíru - tak to je vskutku "povedený" tandem, tuhle kombinaci aby v normální zemi jeden hledal v poledne s baterkou na náměstí...

Bohužel v "mé" češtině není ani jeden z obratů "do mrtě dobrý" a "mrtě dobrý", takže správnost či nesprávnost jednoho z nich, či dokonce obou, se neodvažuji posuzovat. Troufám si ale poznamenat, že do spisovné češtiny ani jedno z těchto slovních spojení zatím nepatří (uvidíme, jak to bude za 100 let :-) ).

"Hafo" je z německého "Handvoll", "plná hrst".

Spíše už nepatří. Je to slovo běžně používané v předminulém století.

V civilizovanych zemicj jako Angie, Francie , Nemecko mluvi politici spisovne a ne sproste. Vyjiomkou je Trump, to je primitiv..

zeman je pod psa a Topolanek rad beha bez kalhot, to si ovsem Zeman nemuze dovolit, jinak by to napodobil

Nevím, kolik je zemí, kde by měli tak oddělený spisovný jazyk od normálního jazyka, jako je tomu v češtině.

je celkem jedno, zda hulvat mluvi sproste at uz je duvod jakykoliv.

Je mozne, ze prumerny cechacek ma sproste hulvaty rad

Nebo je někdy ochoten neslušné výrazy odpustit, protože ví, že v životě je vždycky něco za něco a nikdo nemůže mít všechno, co by si přál.

"Fare" jiste není "lasciare", ale prostě se našim předkům leccos (nejen "fare/lasciare", ale i "figa/píča") ztratilo v překladu. Pěkně to spojuje - a tím vysvětluje - heslo "holičký" ve slovníku Václava Jana Rosy (cca 1680). Podrobněji je to podáno (i s příslušnou citací z Rosova slovníku) na http://bit.ly/2kncK7W

To je velmi zajímavé, opravdu. Ale protože jsem blondýna, nejde mi do hlavy, kde se řadový obyvatel dejme tomu okolí Zdic (místo narození V.J.Rosy), tedy řekněme český nevolník (nevolnictví zrušeno koncem 18.stol.), mohl v době před r.1680 běžně setkávat s fíky, tedy subtropickými plody, aby je přirozenou cestou postupně zahrnul mezi "holičky", tedy plody nezralé a holé (původně snad zelené třešně). Chápu, že dobře situovaný právník a jazykozpytec fíky nejspíš znal, ale vycházím z předpokladu, že rozebíral rčení lidové, tedy tehdy obecně užívané.

Lasciare (nechat) vyjadřuje pasivní stav, když člověk někde něco nebo někoho nechá, tak si toho/ho prostě nevšímá. Oproti tomu fare vyjadřuje aktivitu. Když chci něco "dělat" (fare), musím se setsakramentsky snažit. V tom vidím další rozpor, i když vím, že cesty, jimiž se vývoj ubírá, bývají nevyzpytatelné. Onehdá jsem se např.dozvěděla, že je něco "mrtě dobrý" ve smyslu "hodně dobrý". To mě zmátlo, jelikož výraz "mrtě" znám jen ve spojení "do poslední mrtě".

A jak mluví třeba Mirda Kalousků? Jen Bohouš mluví slušně.Protože řekne jen to,co mu poradí jeho tajemníci.

Jak se oba snaží mluvit dokonale, je to samé ehh... Proč mluvit v poezii, jde o efektivní sdělení informace.

Taky 1. Ahojte je běžné ve slovenštině

2. Dobře ty je zjednodušování pádů v obecné mluvě známé pro více jazyků

3. U indoevropských jazyků máme to štěstí, že ženská křestní jména na -e či -a konč, čili většinou ani "střelkyně" není potřeba.

4. Ty feministky, které údajně bojují za tvrdá y, aspoň na mém internetu neexistují.

Často jej poslouchám v rádiu na ČR2 a jeho odpovědi na dotazy ohledně češtiny jsou výborné a srozumitelné.

Minus omylem, velke prsty, maly telefon:)