Stát a jeho úředníci nebývají veselá kopa. Nemají to ani v popisu práce. Bránit zem, vybírat daně či vydávat průkazy totožnosti vyžaduje lidi určitých vlastností. Leč stát má také inspirovat. Stát jsme my a jsme jím rádi, měli bychom si chtít říkat sami sobě.
Na ministerstvu kultury pracoval Petr Kukal. Psal tweety. Byly jiné než tweety dalších úřadů. Chytré, odvážné, s pointou. Kdo někdy přemýšlel nad svým tweetováním, ví, jak těžké je v těch pár znacích napsat cokoli smysluplného, natož, aby text fungoval samostatně jako malý literární útvar. Tak, aby to byla více než zpráva, kopanec do někoho či povzdech.
Na tweetech Petra Kukala bylo patrné, že zná kulturu své země. A že ji má rád. Současně také, že má názor. Věc u úředníka asi zakázaná, leč u komunikátora ministerstva kultury podle mě chvályhodná. Zvláště když z jeho textíků byly patrné dvě věci: že má rád lidskou tvořivost a také svobodu. O co jiného by ministerstvo kultury mělo pečovat?
Twitterový účet ministerstva byl díky němu sledován mnohem více než účty jiných úřadů. Některým mocným se občas mohlo zdát, že to někdy přepískl. Každý, kdo cokoli pravidelně píše, však ví, že se to jednoduše stane. Vládci by si měli hýčkat básníky, kteří je kritizují. Protože umlčí-li básníky, přicházejí jiní, mnohem drsnější kritici. Ostatně řekněte mi, kdo by si mohl brát osobně třeba toto:
Z oken Hradu byli vyhozeni dva vysocí zástupci vládnoucí moci a jeden zaměstnanec kanceláře. Už to bude 398 let. pic.twitter.com/bb0Sxfe7DO
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) 23. května 2016
Nebo:
Před 170 lety se narodil Sv. Čech, mj. autor povídek o bezpáteřním měšťákovi žvanícím v hospodě o morálce. Dílo časem ztratilo aktuálnost.
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) 21. února 2016
Samozřejmě připomenout druhou pražskou defenestraci i významného spisovatele šlo také tak, jak je v kraji zvykem: abychom se nikoho nedotkli a nástěnka přežila změnu vlády. Ale znova: nechtějme toto po básnících.
Petr Kukal se se svým talentem jistě neztratí. Jen si říkám, zda až půjde do nové práce, nezacituje sám sebe:
„Mí kámoši se mění z chlapáků na ňoumy...“
m