ČTĚTE TAKÉ:
Chrám patří církvi. Národ nepřišel ani o cihlu
Dovolte tak trochu majetnické otázky. Kdy si půjdete pro klíč od katedrály?
Já si pro klíče nepůjdu. My je totiž máme a vždy jsme je měli.
A jak to bude s klíči od korunovačních klenotů?
Podle zákona je jich sedm a my máme pouze jeden z nich. Musí se pouze ihned vypracovat smlouva o tom, že korunovační klenoty budou v katedrále uchovávány přesně tak, jak stanovil císař Karel IV. Musí být smluvně zajištěno, že klenoty jsou nedotknutelné a že jsou v rukou státu, i když jsou uloženy v cizím objektu.
Jak budete katedrálu od státu přebírat? Podle nějakého inventáře? Do čeho se pustíte nejdříve?
Katedrálu i ostatní domy, které k ní patří, musíme rychle právně i majetkově převzít. Jestli chcete - tak i podle inventáře. Chceme se se Správou Pražského hradu dohodnout, abychom mohli převzít všechny nasmlouvané firmy, které katedrálu opravují. Vše, co s jejím chodem souvisí, musí "jet" bez potíží dál. Tedy i finanční a dotační plány údržby. Necitlivé zásahy by byly od církve nerozumné. Budeme jednat i s památkovou péčí, jak se o katedrálu dál co nejlépe starat, aby sloužila - tak jak to určil císař Karel IV. - k poctě Boha a potřebě Čechů.
Jak bude inventura majetku vypadat? Kněží snad - řečeno v nadsázce - nebudou pobíhat kolem katedrály a odškrtávat si jednotlivé majetkové položky.
To opravdu ne. Chceme být vstřícní. A podle některých signálů i Hrad projevuje určitou vstřícnost. My určíme kompetentního člověka, jenž bude majetek jménem Metropolitní kapituly od Hradu přejímat. S tím souvisí i kontrola a předání inventářů.
V katedrále, kde se denně pohybují tisíce lidí, se může leccos poškodit či ztratit.
Co se pro lidi v katedrále změní?
Katedrála není jen památkový a turisticky velmi atraktivní objekt. Ona je i liturgickým prostorem. A my se proto budeme snažit, aby odpovídal normám a požadavkům druhého vatikánského koncilu. Hlavní oltář je například od osmašedesátého roku pouhým provizoriem. Myslím, že je načase, aby tam byl důstojný kamenný oltář, který by byl v souladu s architekturou katedrály. Anebo kaple, v níž je eucharistie (svátost oltářní), už nevyhovuje a zasluhuje oltář obrácený k lidem.
A dále: katedrála byla už v dobách Karla IV. zasvěcena svatému Vítu, Václavu a Vojtěchu. A svatý Vojtěch tam nemá ani kapli. Bylo by tedy vhodné, aby tam taková kaple byla upravena. Zlepšit by se měla průvodcovská služba, aby více odpovídala církevnímu charakteru katedrály. Určitě také nechceme, aby v ní lidé svačili. Ale neříkám, že se stát o katedrálu nestaral dobře - to by nebylo spravedlivé.
Bude mít katolická církev dost peněz na opravy katedrály - ty jdou přece do desítek milionů?
Za třináct let, co se soudy o katedrálu vlečou, zaznělo mnoho výkřiků, že jde přece o kulturní památku národa. A já se tedy domnívám, že se k ní národ bude chovat jako ke své památce. Tím, že církev dostává katedrálu do vlastnictví, tak ji nevyjímáme z kulturního pokladu národa. Katedrála v něm zůstává a nikdo to nemůže změnit. Domnívám se tedy, že národ se o svou kulturní památku prvního řádu bude také i finančně starat.
Jen tátové někde v hospodě u piva mohou říkat: dostali katedrálu, tak ať si platí i její opravy. Chceme se ale samozřejmě na opravách katedrály podílet. Třeba z výnosu pronájmů okolních nemovitostí, které nám teď soud přiřkl, anebo i z podílu na vstupném. Nikdo nemůže říct, že církev se o památky nestará dobře.
Historik Dušan Třeštík říká, že katedrála církvi nikdy nepatřila. Že ji měla od panovníka vždy pouze v užívání. Neměla by se tedy církev dohodnout se státem na společném spravování katedrály?
Nepleťme dohromady právní nazírání středověku a dneška. Už při zakládání pozemkových knih byla katedrála napsána na církev. Zkoumejme středověký pojem darování: nejde přece jen o užívání, ale i vlastnictví. To, že panovník něco daroval Bohu, byl silnější právní akt než zápis do zemských desek. V nové době pak byla katedrála zapsána i do pozemkových knih.
Společné spravování by přineslo mnoho problémů. Vždy je lepší jeden vlastník.
Právě proto jsem kdysi Klausovu kabinetu nabízel, že katedrálu státu darujeme. A vláda řekla: ano, ale jen zákonem. To jsem odmítl. Jiná vláda by to mohla změnit. Darovací smlouvu ale měnit nelze. Chuť k dalšímu jednání mne přešla.
Katedrálu ale postavil stát, ne?
Ano, ale tehdy šlo přece o národ křesťanský. Pokud je tedy dnes dědicem křesťanského národa, který tento chrám stavěl, církev, pak snad není o čem hovořit.
Co katedrála podle vás symbolizuje?
Pro Karla IV. to bylo místo korunovace císaře či krále arcibiskupem pražským. Jde o symbol spolupráce církve a státu. Katedrála, která stojí uprostřed Hradu, je takovým symbolem a znamením, aby církev a stát k dobru společnosti spolupracovaly.
Jakkoliv by měly být jinak odloučeny a majetkově vyrovnány. Což se dodnes, šestnáct let po pádu totality, nestalo.
