Asi stovku Rusů evakuovaných z čínského města Wu-chan, kde vypukla epidemie koronaviru, ruské úřady umístily do sibiřského sanatoria ležícího asi třicet kilometrů od města Tumeň. Kvůli podezření, zda nejsou nakažení koronavirem, nesmí zařízení opouštět ani se setkávat s ostatními v karanténě.
Protože jejich dny jsou dlouhé a nudné, někteří začali sdílet momenty ze svého „zajetí“ na sociálních sítích. Jeden z Rusů například zveřejnil video, jak cvičí, jiná mladá žena své sledující virtuálně provedla po svém pokoji, zatímco další je informovala, že hodlá svůj čas v karanténě trávit sledováním dokumentů na Netflixu.
Obyvatelé sibiřské karantény se zvídavými uživateli též komunikují v live chatech, kde jim odpovídají na různé otázky ohledně svého pobytu. V některých případech však jejich příspěvky odporují oficiálním ruským informacím.
Pacienti s koronavirem sdílejí svůj život ze sibiřského sanatoria na Instagramu:
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvZatímco například úřady ve čtvrtek tvrdily, že nikdo ze sanatoria neprojevoval známky nemoci, jedna u obyvatelek sanatoria napsala, že lékaři v noci odvedli nejmenovaného evakuovaného na vyšetření poté, co se mu zvýšila teplota. Uvádí to list The Guardian, který nazývá dění v sanatoriu „nejpodivnější ruskou reality show“.
Zumba, box a žádné roušky
Zábavu si našli také Američané, kteří byli z Wu-chanu evakuováni na americkou základnu March Air Reserve Base na jihu Kalifornie. Mohou např. hrát fotbal nebo karty, jezdit na kole nebo se účastnit kurzů boxu či zumby.
Minulý týden též společně sledovali populární Super Bowl, vrchol play-off amerického fotbalu. „Kdyby někteří z nich neměli roušky a nevyhýbali se fyzickému kontaktu s ostatními, nic by nenaznačovalo, že jsou v karanténě,“ trefně uvedl portál Buzzfeed. Lidé na základně též plánují udělat video, které by pomohlo ostatním evakuovaným z jiných základen se vypořádat s obtížnou situací.
Americký fotbalista sledoval finále Super Bowlu z karantény:
Evakuovaní se mohou volně pohybovat ve vyhrazených karanténních oblastech a mají přístup k telefonu a internetu. Někteří lidé nenosí roušky, americký úřad pro prevenci nemoci to nepovažuje za nutnost. Doporučuje však, aby si udržovali odstup minimálně 1,8 metrů od ostatních. Lékaři jejich zdravotní stav kontrolují vždy ráno a večer.
Karanténa v uprchlickém táboře
To na německé základně v Germersheimu nedaleko Karlsruhe jsou pravidla o něco přísnější. Evakuovaní musí nosit roušky po celý den. „Když opustíme pokoje, musíme roušku mít. Samozřejmě že můžeme ven nadýchat se čerstvého vzduchu, ale bez roušky to nejde,“ sdělil portálu Deutsche Welle jeden z evakuovaných.
V kasárnách v Germersheimu mohou němečtí evakuovaní jezdit na kole, cvičit jógu či hrát baseball. Míč ale musí být po každé hře dezinfikován, a pokud čtou knihy, ty se musí poté spálit, neboť nejdou vydezinfikovat. Lidé zde mají k dispozici wifi, které ale bývá často přetížena. Podle soudu listu Süddeutsche Zeitung rozhodně žijí v lepších podmínkách než uprchlíci.
Do Wu-chanu se chci vrátit, vzkázal český student z karantény |
Zato evakuovaní z Austrálie mají ke stížnostem nejeden důvod. Namísto do vojenských, lépe vybavených vojenských základen se vláda rozhodla tyto lidi umístit do bývalého vězení na Vánočním ostrově v Indickém oceánu.
Někteří z lidí v karanténě tvrdí, že podmínky v centru jsou ještě horší, než čekali, tvrdí list The New York Times. Po přistání si museli například sami nejprve vyčistit své pokoje, které byly podle svědectví v příšerném stavu. Většina evakuovaných jsou čínští Australané a někteří z nich mají pocit, že kdyby byli bílé pleti, vláda by s nimi jednala jinak, poukazuje stanice BBC.
Příliš důvodů k spokojenosti nemají ani pasažéři luxusní lodi Diamond Princess, kteří po zakotvení v japonském přístavu Jokohama, museli zůstat na palubě. Pasažéři z celého světa nesmí vycházet ze svých pokojů ani osobně komunikovat. Mají nárok pouze na jedno jídlo denně, které jim přináší služba v ochranných oblecích.
Zatímco lodní program jim původně nabízel pestrou škálu zájmových aktivit od skládání origami, cvičení taj-či, studia bible, společenských tanců, binga nebo karaoke, nyní jsou pasažéři rádi, že mohou vyplňovat sudoku či dívat se na televizi.
Malé radosti velké karantény
Většina evakuovaných Wu-chanu jak z Ruska, Německa i Austrálie se nicméně shoduje, že přes jakkoli obtížné podmínky jsou na tom pořád lépe, než kdyby zůstali v karanténě v Číně. Tam se lidé uvěznění v uzavřených městech rovněž pokoušejí zabavit nejrůznějšími způsoby.
Mezi oblíbené aktivity obyvatel Wu-chanu odříznutých od okolního světa patří například improvizované „lví tance“, při kterých si na sebe obléknou deku a na hlavu nasadí kbelík, časté je také rybaření v domácím akváriu nebo házení kroužků na různé věci. Obyvatelé jedenáctimilionového města také rádi zpívají z otevřených oken, oblíbená je především hymna „Drž se Wu-chane, zůstaň silný“. Zvláště patriotické písně, jako je tato, pomáhají Číňanům držet morálku.
Čínské úřady samozřejmě zpívání z otevřených oken okamžitě zakázalo a argumentovalo nebezpečí přenosu nemoci. Lidé na sociálních sítích také spekulují, že město čeká za devět měsíců baby boom.
Navzdory radám, aby se lidé drželi doma, se někteří stále vydávají ven, a dokonce se dále účastní cvičení taj-či ve vylidněných ulicích města.