NEPŘEHLÉDNĚTE: Komentář Karla Steigerwalda
Měl donášet například na Pavla Landovského či Jiřího Kodeta.
Herec Kanyza, evidovaný jako agent Státní bezpečnosti s krycím jménem Honza v letech 1975 až 1984, to dnes považuje za jasný důkaz, že spoluprací s komunistickou tajnou policií nikomu neublížil. "Na schůzky s estébáky jsem chodil, protože jsem měl strach. Ale vždy jsem jim odpovídal velmi opatrně a neutrálně," říká dnes Kanyza.
Čtyřiadvacetiletý student DAMU Jan Kanyza, toužící po roli, v roce 1971 dostává šanci v pražské Umělecké besedě ve hře To máte jedno, pane. Od této chvíle se herec stává objektem zájmu Státní bezpečnosti.
Na hře se totiž podílí komunisty odstavený umělec Jiří Pittermann, po jevišti běhají postavy s čísly 19 a 68 na triku (symbolizující rok 1968) a v písničkách jsou dvojsmyslné narážky na režim.
To vše v momentě začínající tuhé normalizace a po nástupu Gustava Husáka do čela KSČ, kdy i za sebemenší protistátní řeči končili lidé ve vězeních. Estébáci se tohoto Kanyzova angažmá rozhodují o pět let později využít k tomu, aby ho získali na svou stranu jako agenta.
"Při získávání ke spolupráci bude využito určité ambicióznosti spolupracovníka a jedno snahy prosadit se jako herec. Vhodnou formou mu bude naznačeno, že v případě, že by přišla v širší známost jeho působení v Umělecké besedě v roce 1971, mohl by mít určité nepříjemnosti se získáváním uměleckých angažmá či hostování," píše StB ve zprávě v květnu 1975.
Nadějný a slibný agent...
Od "mladého perspektivního herce" si tajní slibují, že bude donášet jak na kolegy v divadle, tak na další lidi z televize, rozhlasu a od filmu.
"Získání TS (tajného spolupracovníka) bude vedeno nenásilnou a vhodnou formou tak, aby se sám přesvědčil o nutnosti spolupráce s orgány ministerstva vnitra," navrhuje na jaře 1975 náčelník 3. oddělení II. odboru StB Jaroslav Hiřman.
Po tomto doporučení si StB v červnu 1975 zve Jana Kanyzu k takzvané verbovce. Herec v úvodu mluví o celkové politické situaci v Divadle Na zábradlí, estébáci po něm chtějí vypracovat posudky na kolegy. Tlaku podléhá a 3. července 1975 se stává agentem Státní bezpečnosti s krycím jménem Honza.
Jeho řídícím důstojníkem je poručík Zdeněk Vaníček. Pro vzájemné schůzky mají heslo "Valenta", když se s Kanyzou bude chtít sejít jiný estébák, ohlásí se větou "Volám v zastoupení Zdeňka Valenty".
"Chtěl jsem se chovat slušně a hlavně je moc nedráždit," vzpomíná dnes Kanyza. O jeho obavách svědčí i záznam první schůzky. "Spolupracovník přiznal, že texty písní z Umělecké besedy byly v některých případech ostře zaměřeny proti stávající politické situaci v ČSSR," píše Vaníček.
A čerstvý agent Honza hned dostává první úkol: zjistit veškeré poznatky k výjezdu kolegyně herečky Inky Čekanové do Švýcarska. O měsíc později se setkává v kavárně Rottisserie se svým důstojníkem a přináší první informace.
"Kanyza informoval o tom, že za Inkou Čekanovou byla jistá švýcarská státní příslušnice, se kterou si Čekanová dopisuje. Čekanová chce jet na dovolenou navštívit tuto ženu," stojí v zápisu ze schůzky.
Estébáci od této chvíle považují Kanyzu za slibného donašeče, v mnoha zprávách pak píší, že se "při styku projevuje seriozně a poznatky je ochoten zpracovávat písemně".
Proto mu dávají další úkoly: donášet má na další kolegy z Divadla Na zábradlí,Václava Sloupu, Libuši Geprtovou, ale také na Jiřího Zahajského z Činoherního klubu, Jiřího Klema z Realistického divadla. Ale také na kolegu a kamaráda z DAMU Vítězslava Jandáka. Právě po jeho jmenování novým ministrem kultury vyplavala na povrch Kanyzova dosud neznámá minulost.
Ačkoliv si estébáci od Kanyzy hodně slibovali, ve stostránkovém spisu není žádná písemná ani ústně sdělená zpráva, kde by Kanyza donášel na někoho z přidělených lidí "špatné" zprávy. Až na jediný půlstránkový rukopis, ovšem Kanyzou nepodepsaný – o spisovateli, básníku a grafikovi Karlu Trinkewitzovi.
"Na ulici se k známým chová až okázale hlučně, snad aby dal najevo svůj nesmlouvavý postoj k 21. 8. 1968. Na otázky, jak se máš, odpovídá stylem: Jako v Rusku, v okupaci." Sám Kanyza dnes tvrdí, že žádné písemné zprávy nikdy o nikom nepsal, nikdy nic StB nepodepsal. Ve spise sice stojí, že StB dokázala udělat z Kanyzových informací celkem dvacet zpráv, jenže svazek vůbec žádné neobsahuje. Kanyza to považuje za jasný důkaz, že svou spoluprací s StB nikomu neublížil.
"To však nic nedokazuje, protože spousta svazků už dnes není kompletní, část mohla být skartována," upozorňuje historik zabývající se Státní bezpečností Pavel Žáček.
Podle svazku měl Kanyza 80 schůzek s řídícími důstojníky, podle herce jich však bylo daleko méně. V květnu 1977 se s ním rozhodla StB přerušit na rok spolupráci, protože herec odjel do Sovětského svazu natáčet film o budovatelích plynovodu Orenburg.
V 80. letech se hercův vztah k StB nečekaně mění. Z nadějného agenta Honzy je najednou nespolehlivý člověk. Nejprve policie obdrží anonym, který varuje před úmyslem Kanyzy emigrovat. "Mohla si ho vyrobit sama StB, aby mohla na Kanyzu tlačit," míní historik Žáček.
Každopádně agent Honza na tři roky (1981 až 1984) přichází o cestovní pas. A nové úkoly, donášet na Pavla Landovského, Jaroslava Hutku či Jiřího Kodeta, příliš neplní.
... nebo drzý alibista?
"Neseriozně přistupuje k plnění úkolů, nedochází na předem dojednané schůzky bez omluvy, vymlouvá se na nedostatek času," stěžuje si v létě 1982 náčelník Jiří Karásek.
O rok později jede Kanyza na Kubu točit díl ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Po návratu herci slaví s obávaným ministrem vnitra Jaromírem Obzinou, této nové známosti hned Kanyza využívá.
Estébáci si totiž pak stěžují, že Kanyza se k nim chová drze a je arogantní. "Řekl nám: Co bych se s vámi bavil, když se můžu obrátit na toho nejvyššího před bohem, a ten to hned zařídí. Na dotaz, koho tím myslí, odpověděl, že našeho ministra vnitra soudruha Obzinu," píší důstojníci ve zprávě v roce 1983 o schůzce, již raději rychle ukončili.
S Kanyzou se proto v lednu 1984 StB definitivně loučí jako s nedůvěryhodným. "Kanyza je alibista, který chtěl využít spolupráci ve svůj prospěch. Když jsme mu nevyšli vstříc, neměl zájem plnit další úkoly. Není únosné ani možné ho nadále ponechat v agenturní síti, " stojí v poslední zprávě o Honzovi, agentu registrovaném pod číslem 24695.
