Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PROFIL: Roithová nemá maléry, ale ani peníze. Varuje, že Češi vymírají

  6:30aktualizováno  10. ledna 2013 
Ze všech prezidentských kandidátů měla Zuzana Roithová vůbec nejmenší podíl neplatných podpisů. Pomohl jí k tomu i unikátní pyramidový systém desítkářů, stovkařů a tisíckářů, kteří sháněli podpisy primárně mezi známými a v rodině. Roithová je první ze tří žen bojujících o Hrad, kterou představujeme v podrobném profilu.

Jednou z méně známých iniciativ Zuzany Roithové - nicméně takové, která by se bezprostředně dotkla všech - je boj za zrušení letního času. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Patří k nejznámějším europoslankyním - ne skandály či aférami, ale prací. V Česku se o dopadech její práce v europarlamentu moc nepíše, byť se z toho, co se upeče v Bruselu, tvoří tři čtvrtiny tuzemských zákonů. Europoslanci jsou svým způsobem důležitější než tuzemští zákonodárci. Ona sama je dál od novinářů a mimo zář reflektorů, i když kandiduje na prezidentku. Zuzana Roithová.

Pražská rodačka (1953) vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK a složila dvě atestace v radiodiagnostice. V listopadu 1989 vyzvala zaměstnance Vinohradské nemocnice k podpoře studentů zbitých na Národní třídě, spoluzakládala Občanské fórum zdravotníků i profesní lékařská uskupení. Podílela se na vzniku celostátní sítě traumacenter, kardiocenter a onkocenter a osm let stála v čele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

K politice se lékařka s bydlištěm ve Dvorech nad Lužnicí a vášní pro rybu na másle z této jihočeské řeky dostala v lednu 1998 jako ministryně zdravotnictví v úřednické Tošovského vládě. Poté, co se země díky opoziční smlouvě ujala ČSSD, ji lidé zvolili senátorkou za (skutečně) opoziční Čtyřkoalici. Vstoupila do jediné čtyřkoaliční strany, která nezanikla ani jí to nehrozí - KDU-ČSL.

Od roku 2004 pokračuje v politice coby poslankyně Evropského parlamentu. Dlouhodobě se zabývá ochranou spotřebitele včetně varování před výrobky škodícími dětem. Prosazovala zveřejnění protipirátské smlouvy ACTA a mezi politiky patřila k jejím prvním kritikům. Smlouva nakonec skončila v koši. V europarlamentu prosadila rezoluci žádající konec kanadských víz pro Čechy, což bylo patrně nejvíc, co pro zrušení víz který český politik udělal.

Kdo by chtěl program Zuzany Roithové shodit, řekne: vhoďte do stroje na tvorbu programů minci, stiskněte tlačítka "hezký", "středový" a dole odeberte vytištěný papír. To by nicméně bylo příkré. Program těžko může být ošklivý a Roithová neříká kategorické sliby zařídím, prosadím, nedopustím u věcí, na které prezident nemá valného vlivu. Až na výjimky.

Dává to smysl. Až na ty peníze

Program Zuzany Roithové působí srozumitelně. Chce, aby státu věřili občané i partneři, chce ekonomiku na udržitelných principech (kritizuje např. dotace fotovoltaiky), žádá potírání porušování pravidel (což je možná větším nešvarem než to, že by české zákony byly en bloc špatně).

Nelze jí vyčíst neduhy typu lenost, nezkušenost v politice, přeběhlictví, členství v KSČ, absenci jiné práce před vstupem do politiky ani stáří. Má noblesu i přehled. Slovy klasika: Vážení kandidáti, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?

Je tu jedno ale: peníze. Je-li Roithová realistkou, musí vědět, že kampaň řádově za statisíce může ve volební úspěch vyústit jen zázrakem. Budí to otázku: Myslí to s kandidaturou vážně?

Na piedestal své politické vize staví morální hodnoty. "Mým krédem bylo a je nekrást, nelhat a poctivě pracovat," říká Roithová - a v jejím případě to není snadné vyvrátit. V europarlamentu platí za pilnou (viz statistiky), její snahu potvrdila i analýza činnosti europoslanců pro iDNES.cz (více zde).

Co tedy jsou hlavní lákadla z programu Zuzany Roithové? V boji proti korupci se zavazuje nepřehlížet podněty od nevládních organizací (které jsou v Klausově klatbě coby "NGO-ismus") a kontrarozvědky BIS. Nechce občany "strašit bezvýchodností situace, ale ukazovat cestu" a poukazuje na to, že pokud je prezident morální autoritou, může totéž vyžadovat od ostatních.

Sociální politiku by Roithová podporovala měkčí než je ta současná vládní. Hovoří o odpovědnosti občanů za sebe i svou rodinu, do diskuse ale vrací i "sociální trampolínu", jíž kdysi Josef Lux nazýval záměr vracet lidi z nouze rychle do ekonomického života. V souladu s politikou KDU-ČSL nepřekvapí, že volá po mezigenerační solidaritě a prorodinné politice. Ostatně, v září si posteskla: "Vymíráme. Jenže mám pocit, že se málo snažíme to změnit."

Roithová chce změnit financování vědy, které nyní je příliš poplatné kvantitě, nikoliv kvalitě výstupů. Podobně jako ostatní kandidáti míní usilovat o neevropské trhy, na nichž je nyní tuzemská ekonomika závislá z 80 %. Na léčbu státního dluhu by nasadila více investic do růstu a méně plošných škrtů.

Roithovou lze označit za političku ochotnout vyjednávat i ustupovat, která nicméně na jednání jde velmi pečlivě připravena. "Stylem mé politické práce je respektování racionálních argumentů druhých," tvrdí o sobě. A dodává, že raději než nedohodu preferuje přijatelný kompromis. (Což zlé jazyky definují jako polovičaté řešení, s nímž není spokojena ani jedna strana.)

U jedné věci je nekompromisní - a sice u jmenování vlády, která se chce opřít o přímou či nepřímou podporu komunistů. "Dělala bych všechno pro to, abych této situaci předešla. Myslím si, že mám dost zkušeností s jednáním s lidmi. Ale v situaci, kdy bych to nedokázala, bych podala demisi," řekla v České televizi.

Základní směřování vyjádřila Roithová v rozhovoru pro iDNES.cz takto: "Raději se budu hádat v Bruselu, než objímat v Moskvě." Vymezení se proti Václavu Klausovi podtrhuje i slovy, že kvůli sporným ekonomickým výhodám v obchodování s Čínou zaprodává Česko hrdost a charakter. Vyřkla je poté, co Klaus na čínské ambasádě slavil vznik komunistické Číny. Roithová by zkrátka byla mnohem přátelštější k Západu a demokratickým zemím, ostatně zastala se i vězněné prozápadní expremiérky Ukrajiny Julije Tymošenkové.

"Dědictvím antické a judeokřesťanské západní tradice je uznání a úcta každého jednotlivce jako neopakovatelné individuality," zdůrazňuje.

O nedávném hlasování v OSN, kdy Palestina získala status nečlenského pozorovatelského státu, napsala, že nová pozice je pro Palestince příležitostí ukázat, zda jí umí mírově využít. Pokud budou dál Izrael ostřelovat a posílí "nenávist místo spolupráce", měli by Palestinci podle Roithové o členství přijít.

Coby politička s osmiletou zkušeností z Evropského parlamentu zdůrazňuje, že by se ČR měla vrátit do centra rozhodování o "společné budoucnosti v Evropě". Rovněž chce být sebevědomým a spolehlivým partnerem v NATO, což nicméně je oblast, na kterou prezident nemá moc velký vliv.

Česká politika podle ní musí být jednotná a čitelná. "Naším přínosem do světové politiky by měla být obrana lidských a občanských práv a schopnost být i iniciátorem a mediátorem při vytváření jednorázových koalic v konkrétních situacích," míní. Opět na rozdíl od izolacionistických postojů Václava Klause.

Byť jsou pro řadu lidí lidovci těžko volitelní kvůli malérům z minulosti, za čtrnáct let pobytu v politice se s Roithovou nepojí žádný výrazný průšvih nepojí. Stála ve vnitrostranické opozici jak proti Miroslavu Kalouskovi (dokud byl v KDU-ČSL), tak proti Jiřímu Čunkovi. Snad jedinou vytýkanou věcí bylo rozeslání 200 obálek s volebními letáky na náklady Senátu v roce 2004. Mělo jich původně dokonce být rozesláno 3 500, Senát to ale zarazil. Vzniklou škodu ve výši 2 070 Kč Roithová uhradila a omluvila se (více zde).

Zejména u chudších lidí pak může hrát roli i to, že jako křesťanka Roithová podpořila církevní restituce: "To se jí to dávají peníze ze státního, když má měsíčně z europarlamentu s náhradami 370 tisíc," mohou si říci. Restituce nicméně už jsou odklepnuté a Roithová o nich rozhodovat nebude.

Kritici často zmiňují její vztah k EU. Roithová ostře kritizuje nizozemského politika Geerta Wilderse, nevybíravého bojovníka proti islámu a přistěhovalectví, který podle Roithové podněcuje xenofobii a nenávist. Přijetí eura, třebaže se společná evropská měna potýká s velkými problémy, označuje výhledově za nutnost pro stabilitu české ekonomiky. A think tank Open Europe jí vyčetl nedostatek snahy o průhlednost europarlamentu (mezi 785 europoslanci skončila 451., tabulka zde).

Za zmínku však stojí i její kritika stěhování europarlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem (zrušením by se ušetřilo 250 milionů euro ročně) či to, že vyvrátila fámu, že děti samy nesmějí kvůli EU nafukovat balonky (více zde). Vyvracení fám je činnost, které nejspíš není co vytknout. Ba naopak.

Transparentní účet Zuzany Roithové ukazuje, že kandidátka posbírala dosud poměrně málo peněz - asi 700 tisíc - převážně od drobných dárců. Tři sta tisíc vložila sama kandidátka s manželem. Větší náklady nemá. Z toho, že ji nepodpořili žádní velcí podnikatelé, dělá přednost.

"Jsem přesvědčena, že v prezidentské volbě by měly být rozhodující celoživotní postoje kandidátů, a ne objem marketingové kampaně," říká k tomu Roithová a chválí tisíce dobrovolníků, kteří jí pomáhají. Mezi ostatními kandidáty, počítajícími s výdaji přes deset milionů, nicméně platí za "chudou příbuznou" a je méně vidět.

Úlohu navrhovatele kandidátky přijal filosof, vysokoškolský profesor a někdejší prezidentský protikandidát Václava Klause Jan Sokol. Roithová se opírá o právníky Ondřeje Závodského (vyznamenaného v roce 2011 Nadačním fondem proti korupci), Hanu Marvanovou a Lenku Deverovou, specialistka na na vytváření právního rámce pro občanský sektor a sociální podnikání. Podpořil ji astrofyzik Jiří Grygar, finanční stránku kampaně Roithové hlídá auditor Jaromír Adamec.

Její manžel Jan Roith, jehož titul by v případě volby Roithové budil jazykovědné dohady (ekvivalent první dámy v češtině ustálen není), je akademický sochař. Věnuje se duchovním tématům a monumentální plastice.

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR proběhnou na podzim 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí dle krajů:

Volby do senátu

Přehled obvodů, kde se volí a seznamy kandidátů naleznete v příloze senátních voleb.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Ilustrační snímek

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé...

All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...



Řidič cestou do práce přejel muže ležícího na silnici, byl to jeho syn

Ilustrační snímek

Rodinná tragédie se stala o víkendu u Štítova na Rokycansku. Řidič osobního vozidla v sobotu brzy ráno přejel muže...

Macron: Potížisty v otázce migrace bychom měli vyhodit z Schengenu

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil v Paříži plán na pomoc chudým....

Země, které v migrační otázce neprojevují solidaritu, by měly být vyloučeny z schengenského prostoru. Na summitu v...

Sváděla esesáky a zabíjela je, Nizozemka zemřela v nedožitých 93 letech

Freddie Oversteegenové bylo čtrnáct, když se za druhé světové války přidala k...

Freddie Oversteegenové bylo čtrnáct, když se za druhé světové války přidala k nizozemskému odboji. Přímo před očima...



Další z rubriky

K Ryanairu musíme dorůst, říká nový ředitel Job Air Technic Kvídera

Generální ředitel Job Air Technic Aleš Kvídera.

Opravna letadel Job Air Technic v nedávné minulosti prošla insolvencí a následnou reorganizací, letos na jaře se už ale...

SOUTĚŽ 100 LET: Ověřte si, co víte o republice, a vyhrajte vyhlídkový let

„Zeptal se mě, jak se jmenuji a kde mám maminku,“ vzpomíná na setkání s...

Od vzniku samostatného Československa uběhlo sto let. Výročí věnujeme sérii pěti vědomostních kvízů, kde si můžete...

Pokud se syrští sirotci najdou, měli bychom jim pomoci, domnívá se Maláčová

iDnes nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová

Podle slov ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by Česká republika měla přijmout padesát syrských sirotků...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.



Najdete na iDNES.cz