V prezidentské volbě získala Roithová hlasy od více než 255 tisíc voličů a její výsledek atakoval pět procent, tedy tu hranici, kterou by KDU-ČSL za rok ve volbách do Sněmovny ráda překročila. Voliče našla, i když na rozdíl od některých soupeřů neměla na kampaň miliony korun.
"Chtěla bych se z pozice místopředsedkyně plně soustředit na vzdělávání a odbornou přípravu našich kandidátů do Sněmovny," řekla iDNES.cz Roithová, která dříve úspěšně vedla pražskou vinohradskou nemocnici a byla také ministryní zdravotnictví v poloúřednické vládě Josefa Tošovského.
Šéf lidovců Bělobrádek iDNES.cz řekl, že by byl rád, kdyby Roithovou mohla strana nasadit i do voleb v příštím roce, ale ta má trochu jiné plány. "Mám malou farmu, chci také vydat další knížku. Končí mi za rok mandát europoslankyně a těším se, že nebudu placeným poslancem ani senátorem. Chci v příštích dvou letech věnovat publikační a přednáškové činnosti," řekla Roithová.
Nové vedení si KDU-ČSL zvolí do začátkem června v Olomouci. Roithová podporuje znovuzvolení Bělobrádka do čela strany. "Považuji ho za člověka, který se osvědčil," uvedla europoslankyně. Stranickou politiku podle ní lidovci příliš měnit nemusí, jde spíš o to, jak postavit volební kampaň a překonat to, že strana, která nemá poslance, ale senátory, má přece jen těžší přístup do médií.
"Nezaznamenal jsem zatím žádného soupeře, ale i na sjezdu se někdo může objevit," uvedl v pondělí Bělobrádek. Bývalý předseda Jiří Čunek jen dříve naznačil, že by se také o návrat do vyšších pater politiky mohl pokusit, když řekl, že své angažmá zvažuje. Nyní je členem širšího vedení KDU-ČSL, celostátního výboru.
Bělobrádek také iDNES.cz řekl, že akvizice Daniela Hermana, bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, který minulý týden vstoupil do KDU-ČSL (více zde) a strana ho příští rok nasadí do voleb, nemusí být poslední. "Jednáme i s dalšími lidmi, kteří by naši stranu mohli posílit," uvedl šéf lidovců.
