Otakar Motejl: Jsem nastartovaný na pokračování
Otakar Motejl je jediný Čech, který na vlastní kůži poznal, co obnáší být ombudsmanem. Někdejší advokát, po revoluci šéf Nejvyššího soudu a ministr spravedlnosti byl do zbrusu nového úřadu zvolen v roce 2000.
Motejl cítí, že má u poslanců stále šanci. "Kdybych nepočítal s variantou, že se stanu ombudsmanem i ve druhém období, tak bych do toho nešel. Cítím se rozjetý, nastartovaný."
Pro případnou druhou šestiletku má cíl. "V prvním období šlo hlavně o nalézání metod. Ale objem řešených případů začíná směřovat k určitým zobecněním, problémy se opakují, nabízí se vytvoření škály nějakých zobecňujících dokumentů, které by pomáhaly státní správě, Sněmovně by signalizovaly případné nedostatky v zákonech."
Poslancům dosud podává ombudsman každý rok výroční zprávu. "Ale oni to zas tak neprožívají. Předpokládám, že bude-li zpráva obecnější, vyvolá v jejich očích spíš zájem," věří Motejl.
Má představu o bulletinu úřadu. "Nebyly by to konkrétní případy, ale spíš má vyjádření k nim. Naší prací není rozhodovat, ale zpracovávat náš pohled na věc, byl by to tedy takový výběr právních názorů ombudsmana."
John Bok: Chci pomáhat lidem v mlejnu justice
John Bok je předsedou spolku Šalamoun, který dokumentuje soudní případy, v nichž je zpochybněna nezávislost vyšetřování a soudních řízení. Chtěl by se mimo jiné zasadit o to, aby se veřejný ochránce práv zabýval také trestně-právními věcmi.
"Nikoliv ve smyslu trestu, ale ve smyslu vrácení práv člověku, který se dostal do mlejna justice. Ombudsman nerozhoduje o vině a trestu, ale má zkoumat, jestli bylo postupováno vždy podle litery zákona, nikoliv podle přesvědčení soudce, k čemuž často dochází. To ať si nechá doma v kuchyni."
Posílit chce relativně novou kompetenci ombudsmana - kontrolu dodržování lidských práv v institucích, kde jsou lidé omezováni na svobodě (věznice, psychiatrické léčebny, LDN, diagnostické ústavy apod.).
V regionech by se podle Boka měly jako pomocný orgán ombudsmana vytvořit kontrolní skupiny, které by tato zařízení mohly neohlášeně navštěvovat, aby se vedení nemohlo připravit a nachystat Potěmkinovy vesnice.
Jitka Seitlová: Chci státní správě vrátit důvěru
Zmiňovanou problematiku jmenuje jako jeden ze svých cílů v roli případné ombudsmanky také senátorka Jitka Seitlová. "V těchto zařízeních jsou často lidé pod prahem pozornosti veřejnosti, s podmínkami, které zde panují, nemůžeme být spokojeni, a to říkám velmi kulantně."
"Často se setkáváme s výkladem zákonů v rozporu s morálkou. Čistě formalistický výklad práva je často v neprospěch občanů a jejich práv. V praxi se často vytrácí duch zákonů... Státní správa by ale měla fungovat efektivně, chtěla bych, aby se jí vrátila důvěra občanů."
Seitlová by se chtěla postarat také o lepší informování veřejnosti. "Materiál, který existuje ve výročních zprávách, není dostatečně využit, přitom je do důležitý informační balík. Tyhle věci se zatím nepodařilo dostatečně prezentovat."
Jako jediná žena mezi nominovanými kandidáty chce do této sféry vnést také ženský pohled. "Vyplácí se, když se ženy a muži vzájemně doplňují, ať už v životě nebo v politice. Bohužel stále narážím na ten stav, kdy je žen v politice velmi málo a vnímání problémů společnosti z ženského hlediska je tak mnohdy podceněno. V České republice se také stále genderového tématu trochu obáváme."
Jiří Witzany: Chtěl bych rozhodovat v roli občana
"Chtěl bych rozhodně posílit občanský přístup k jednotlivým kauzám. Úřad ombudsmana je plný právníků, kteří by měli garantovat, že nedochází k nějakému zkreslování práva a ombudsman pak může vystupovat v roli občana," míní Jiří Witzany, vědec a bývalý rektor ČVUT.
Ze čtyř kandidátů to má k právnické praxi nejdál. Vzděláním právník je pouze Otakar Motejl. John Bok právnické vzdělání sice nemá, ale má za sebou léta praxe u soudů. Jitka Seitlová je původní profesí geoložka, ale jako senátorka (v lavicích horní komory parlamentu sedí už deset let) se podílí přímo na tvorbě zákonů.
Ombudsmana volí poslanci. Budou se tedy muset rozhodnout také podle toho, do jaké míry považují za nutné u veřejného ochránce práv právnické vzdělání a praxi. Zákon jim v tom dává volnou ruku.
Anketa iDNES.czKdo by byl podle vás nejlepším ombudsmanem? - hlasujte zde |
Americký model - rozhodne lid
Jiří Witzany svou pozici kandidáta-neprávníka hájí argumentem amerického modelu justice, kdy o vině či nevině rozhoduje porota laiků, soudce pak určí taxu trestu. "Ve výběru pana prezidenta vidím záměr zdůraznit lidskou dimenzi proti té právní. Jsem přesvědčen, že toto pojetí je správné, ale zároveň vnímám, že většina společnosti očekává od tohoto úřadu funkci - v uvozovkách - smírčího soudu."
Witzany připomíná, že jako rektor koordinoval tisícovku zaměstnanců a několik tisíc studentů. "Řešil jsem denně spoustu problémů, musel jsem uplatňovat také rozhodování i mimo konkrétní předpisy a vyhlášky," říká.
"Každý problém má dvě roviny, jednou je stránka formální a tou druhou etická," podotýká ještě kandidát. "Jsem přesvědčen, že veřejný obránce by měl klást důraz na lidský přístup. Rozhodovat striktně podle práva ještě vždycky neznamená rozhodovat se spravedlivě."
Motejl: Neprávník bude hendikepován
I Otakar Motejl připouští, že pro neprávníka může být výhodou určitý nadhled, dál ale kovaný právník mluví spíš o nevýhodách.
Ombudsman bez právního vzdělání by byl podle něj odkázán na právnický personál úřadu. "Tím by byl dosti hendikepován," míní. Ombudsmana neprávníka měli podle Otakara Motejla pouze ve Slovinsku. "Jinak to jsou, co já vím, právníci, většinou slovutní aktivní právníci nebo profesoři z akademického světa."
Ostatní kandidáti naopak zcela přirozeně vyzdvihují případné výhody ombudsmana-neprávníka. John Bok zdůrazňuje "přirozené právo", jeho slovy to, co sami vycítíme, že se nedělá, přesto, že to zákon přímo nezakazuje. Sám naopak vytýká Otakaru Motejlovi formalistický přístup k právu.
