Podle kanadského premiéra Stephena Harpera by do Afghánistánu mohlo zamířit až 750 instruktorů a dalších 200 vojáků podpůrných jednotek.
Kanada má v současnosti v Afghánistánu zhruba 2 900 vojáků hlavně v neklidné jižní provincii Kandahár. Příští rok v červenci je chce z mise začít stahovat.
"Netajím se tím, že bych rád viděl všechny naše vojáky doma. Posuzujeme ale možnosti, jak nižší počet vojáků zapojit do výcviku. Šlo by však o přísně nebojovou misi," uvedl Harper s tím, že by se kanadští vojáci podíleli na výcviku afghánských bezpečnostních sil zřejmě až do roku 2014.
Pokud by kanadská vláda takový plán schválila, znamenalo by to, že by Kanada z velké části zaplnila nedostatek výcvikových expertů, které spojenci v Afghánistánu potřebují. NATO nedávno oznámilo, že v Afghánistánu je potřeba ještě zhruba 900 vojenských instruktorů pro výcvik místních vojáků a policistů.
Kanadští vojáci operují v Afghánistánu dlouhých 9 let. Za tu dobu v zemi padlo 152 kanadských vojáků a průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Kanaďanů se dlouhodobě staví proti dalšímu setrvání jednotek v této misi.
Na podobným plánem jako kanadská vláda uvažuje i Nizozemsko, které stáhlo dvě tisícovky svých vojáků z afghánského Uruzgánu v září. Nový nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že by bylo možné do Afghánistánu vyslat nový výcvikový kontingent.
Před předčasným odchodem z Afghánistánu varují především Spojené státy a Británie. Obávají se, že brzký odchod spojenců by posílil Talibance a podkopal by snahy o mírová jednání. Britský generál a bývalý velitel sil mezinárodních sil v Afghánistánu David Richards například prohlásil, že "nejhorší věcí by bylo odejít ještě před dokončením práce".
