Kanada se tak stane první zemí, která od mezinárodní úmluvy odstoupí. Kdy se tak přesně stane, ale Kent neuvedl.
Ottawa měla v rámci protokolu do příštího roku ve srovnání s rokem 1990 snížit emise škodlivých plynů o šest procent. Objem exhalací však ve skutečnosti vzrostl. Konzervativní vláda premiéra Stephena Harpera závazky vyplývající z dohody odmítla a rozhodnutí liberálního kabinetu, který dokument z roku 1997 podepsal, označila za chybné.
Kjótský protokol zavázal 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 exhalace skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale nikdy nepodepsaly Spojené státy a dokument se nevztahoval ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou kupříkladu Čína a Indie.
Ottawa na nedostatky úmluvy poukazovala již dříve a Kent v listopadu prohlásil, že "Kjóto je minulostí". "Uplatňujeme naše zákonné právo formálně od Kjóta odstoupit," řekl podle Reuters Kent novinářům po návratu z jihoafrického Durbanu, kde se v minulých dnech konala konference OSN o změnách klimatu.
Delegáti z více než 190 zemí se na ní dohodli, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí skleníkových plynů. Dohoda, která ovlivní boj proti klimatickým změnám v příštích desetiletích, by měla začít platit nejpozději v roce 2020. Platnost Kjótského protokolu, jež byla stanovena do roku 2012, se podle dosaženého kompromisu prodlouží o pět let.
