O odnětí občanství rozhodl v úterý senát, na konci září tak učinila poslanecká sněmovna. Obě komory podpořily krok jednomyslně.
Senátorka Ratna Omidvarová připustila, že opatření Su Ťij citelně nezasáhne. Jde ale o vzkaz vůči ní, Barmě i světu, zdůraznila.
„Musíme vyslat silný signál tady v Kanadě a po světě, že pokud jste komplicem genocidy, nejste zde vítáni. Určitě ne jako čestný kanadský občan,“ uvedla podle serveru stanice CBC.
Su Ťij je vyčítáno, že nezabránila bezpečnostním složkám ve vraždění členů menšinového muslimského etnika Rohingů. Vyšetřovatelé OSN kvůli násilnostem vyzvali ke stíhání generálů i velitele barmské armády. S ní Su Ťij ve většinově buddhistické zemi sdílí moc.
Kanada ocenila Su Ťij občanstvím v roce 2007. Stejně dosud poctila ještě pět dalších osobností, například bojovníka proti apartheidu a pozdějšího prezidenta Jihoafrické republiky Nelsona Mandelu.
Nobelovu cenu získala Su Ťij v roce 1991. Navrhl ji na ni tehdejší československý prezident Václav Havel. Jeho Nadace Forum 2000 pak Su Ťij v roce 2012 přijala do svého mezinárodního poradního výboru.
Absolventka Oxfordské univerzity pracovala v minulosti pro OSN v New Yorku. Kvůli odporu k barmskému vojenskému režimu ale strávila postupně 15 let v domácím vězení. Jako disidentka vyzývala k sankcím vůči své zemi, zároveň se ale hlásila k nenásilí.
Barmský stát Rohingy dlouhodobě utlačuje a několik jejich členů loni v srpnu zaútočilo na policejní cíle. Vojáci následně proti menšině zahájili rozsáhlé tažení. To podle OSN a lidskoprávních organizací doprovázely masakry, znásilňování, zotročování a vyhánění. Do sousední Bangladéše uprchlo před násilnostmi přes 700.000 Rohingů.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn řekl, že Su Ťij měla kvůli krveprolití rezignovat.
