Jednu z kamer nainstaloval ředitel přímo v lobby baru, aby zjistil, kdo ze zaměstnanců krade. O záznam však projevila zájem i civilní rozvědka. A tak se nejspíš dostaly na veřejnost nahrávky bývalého šéfporadce expremiéra Miloše Zemana Miroslava Šloufa a prezidentského tajemníka Jiřího Weigla.
Bar v hotelu Savoy je vlastně past: v místnosti není ani noha, za barem utírá sklenice diskrétní číšník. O patro níž se však automaticky nahrává záznam zachycený kamerou. A zůstává v archivu týdny. To je však nelegální. Zákon sice přesně nestanovuje, jak dlouho mohou provozovatelé kamerových systémů nahrávky schraňovat, šéf Úřadu na ochranu osobních údajů Igor Němec říká, že Savoy udělal chybu.
"Hotely by měly nahrávky schraňovat maximálně čtyřiadvacet hodin a pak je smazat. Pro delší dobu archivace není důvod," tvrdí Němec. "Na většinu krádeží, kvůli kterým si hotely kamery pořizují, se totiž stejně přijde do několika hodin," dodal.
Savoy porušil zákon ještě ve dvou dalších věcech. Nevyvěsil totiž viditelnou ceduli, že prostor sledují kamery. Jeho vedení se navíc nepřihlásilo do registru ochránců osobních údajů, což zákon stanovuje.
"Nebudeme se k tomu vyjadřovat," říká ředitel hotelu Martin Novák. Hotel však může za takové porušení zákona zaplatit pokutu až deset milionů korun.
Na arabského obchodníka
Savoy v tom není sám. V registru ochránců osobních dat je jen deset hotelů v Česku, přestože kamery má kdekdo. Když se vypravíte do hotelu kvůli diskrétní schůzce, musíte počítat s tím, že se k záznamům z kamer může dostat policie. Podle zákona totiž má na takové nahrávky nárok.
Před pěti lety tak třeba rozvědka sledovala, s kým se v jednom hotelu v centru Prahy setkává arabský podnikatel, kterého podezřívala, že v Česku nelegálně nakupuje zbraně. Jenže případ zveřejněné schůzky Miroslava Šloufa s Jiřím Weiglem ukázal, že se podobné záznamy dají také zneužít.
Podle informací MF DNES se navíc do kauzy zapletl jeden z nejlepších "sledovačů" civilní rozvědky, Petr Bakeš. Ten je považován za špičku v oboru. Zkušenosti získával už před rokem 1989, kdy se sledováním zabýval pro tehdejší Státní bezpečnost. Civilní rozvědka odmítá komentovat, jestli takového člověka vůbec zaměstnává.
"To, o čem se píše v médiích, jsou jen neprokázané teorie. Vyšetřování tohoto případu stále probíhá," řekl mluvčí rozvědky Bohumil Šrajer.
