V Kambodži, jednom z nejchudších států planety, probíhá pro nás možná prazvláštní debata: Je vhodné, či dokonce žádoucí, aby ženy prodávaly své mateřské mléko? Diskuse je to místy docela drsná a jak už to tak bývá, rozdělila společnost na dva (téměř) nesmiřitelné tábory.
A co jiného mají ty nebohé ženy dělat, když mají problém uživit své děti? Zaznívá na jedné straně sporu. Druhá kontruje obdobně razantně: Jak mohou? Vždyť tím ochuzují své vlastní potomky a ohrožují jejich zdraví!
Byly tedy ony ženy vykořisťovány, nebo se jim naopak dostalo nečekané pomoci, kterou jim vlastní vláda zajistit nedokáže?
Záležitost je o to zapeklitější, že má mezinárodní rozměr. Kambodžské mateřské mléko totiž končilo u amerických miminek. A bohaté Americe, byť ji nikdy nenavštívili a nejspíš ani nenavštíví, mnozí Kambodžané závidí, a proto si do ní – je-li příležitost – rádi kopnou. Vláda v Phnompenhu se nyní přiklonila k druhému táboru a vývoz mateřského mléka dočasně zakázala. Debata však proudí dál a nabírá nečekaných obrátek.
Co se tedy v zemi kolem lidského mléka vlastně událo?
Za vším stojí firma z Utahu
Přímo v epicentru nynější aféry stojí společnost Ambrosia Labs z amerického Utahu, která o sobě tvrdí, že je první firmou na světě zaměřenou na obchodování s lidským mlékem.
Před zhruba dvěma roky ho začala dovážet právě z Kambodže. Její průzkumník – někdejší mormonský misionář – tam totiž objevil nejpříhodnější podmínky, zejména spousty nemajetných mladých žen. Několik stovek těchto Kambodžanek pak začalo firmě své mléko pravidelně dodávat.
Považujete mezinárodní byznys s mateřským mlékem za nemorální?
Za úplatu, pochopitelně. Ve Spojených státech firma mléko prodávala pasterizované v přepočtu za téměř 500 Kč za 150 mililitrů. Kambodžanky ovšem dostávaly mnohem méně. Zejména Dětský fond OSN UNICEF proto tvrdil, že tato praxe vede ke zneužívání chudých matek. „Jde o vykořisťovatelský obchod,“ nechal se nedávno slyšet mluvčí fondu. „Lidské mléko by se stejně jako krev nemělo komercializovat,“ dodal.
Odpůrci prodeje argumentovali i tím, že řada matek si z prodeje mléka udělala pravidelný příjem a zanedbávala výživu vlastních dětí. Nepomohlo, že Ambrosia Labs se dušovala, že její zaměstnanci dohlížejí na to, aby odsáté mléko nechybělo kambodžským kojencům.
„Je to byznys, který pomáhá“
„Ženy jsou placeny od mililitru, což vyvolává tlak, aby produkovaly a prodávaly své mléko. Když na věc pověsíte cenovku, vytváří to pobídku,“ uvedla pro server BBC expertka Auuchalee Palmquistová. „Měly by existovat jiné způsoby, jak těmto ženám pomoci z chudoby, ne tak, že je budeme využívat jako biologické továrny,“ dodala.
Americká firma svůj byznys obhajuje tím, že na něm nespatřuje nic špatného. Podle ní naopak motivuje kambodžské matky, aby pokračovaly v kojení, mohly si tak přivydělat slušný peníz a zároveň tím pomohly s nedostatkem mateřského mléka ve Spojených státech.
Odborníci se nejspíš shodnou na tom, že prodej mateřského mléka je přinejmenším z etického hlediska problematický. Do budoucna se mu však bude jen obtížně bránit – navzdory řadě omezení totiž jde o dost lukrativní byznys.
Samotným matkám, které si rychle zvykly na přísun peněz, se vládní zákaz vývozu jejich mléka nijak nezamlouvá. „Své mléko jsem si nechávala odsávat šest dnů v týdnu. Dostávala jsem až čtyřicet tisíc rielů za den (asi 250 korun),“ řekla agentuře AFP třicetiletá Chea Samová. „Jsem chudá, hodně mi to pomohlo. Když jsme se s kolegyněmi dozvěděly o vládním zákazu, plakaly jsme,“ dodala.
Propagace kojení ve filipínské Manile (2013):
24. října 2013 |
