ODS byla založena jako nezbytné a nutné protizávaží tehdy převládajících tendencí hledání nových "třetích cest". A to jak tendencí formálních (Strany jsou pro straníky, forum pro všechny, abych připomenul tehdejší hlavní heslo), tak obsahových (nepolitická politika, snaha navázat na reformní socialismus let šedesátých, odmítání pravolevého vidění světa a hlásání konce pravice a levice v politice, kategorické odmítání tržních principů v ekonomice atd.).
Pro schopné a sebevědomé
Do vínku si proto dala předsevzetí být klasickou politickou stranou s klasickou strukturou a jejím hlavním programem byla obnova tržního hospodářství a demokracie západního typu. Cílovou voličskou skupinou se pak zákonitě stala obnovující se a nově vznikající střední třída.
Proto se také v preambuli stanov ODS píše, že ODS je stranou schopných, podnikavých a sebevědomých občanů, kteří dokážou převzít odpovědnost sami za sebe, za svoji rodinu, za svoji obec a za stát. Stranou, jejímž členům jsou cizí jakékoliv socializující a kolektivizující tendence, kteří dávají přednost rovnosti příležitostí před rovností v přerozdělování, kteří chrání svá práva a svobody atd.
Také malý, ale výkonný stát, tedy méně byrokracie, zákazů, příkazů a nařízení, a tedy více osobní svobody rozhodování si dala ODS do vínku. Což jsou pochopitelně jen více či méně líbivě formulované ideje a zásady. V praxi by ovšem měly být přetavovány (a to zvláště dnes, kdy ty zásadní, velké politické a ekonomické změny byly už probojovány a učiněny v letech devadesátých) do praktického každodenního vládnutí.
Jenže zdaleka nejsou
Troufám si tvrdit, že středostavovský občan nikterak netouží po co nejmenších daních, neboť je dostatečně vzdělaný, aby věděl, že budování, udržování a správa moderního evropského státu něco stojí, rozhodně však chce za své peníze od státu odpovídající výsledky a služby. A toho se mu za mnohaletého vládnutí levice pranic nedostávalo a očekával pochopitelně po nástupu ODS do vlády rychlé, razantní a účinné změny.
Prostě šlendrián
Co však vidí? Stále neskutečné plýtvání, kam se podívá. Předražené investice, přímo šílené státní zakázky, nesmyslné dotace za nic, uplácení spousty individuí, která si ze sociálních dávek udělala živnost, stovky a tisíce levých veřejnoprávních rukou, natažených ke státnímu měšci, stále stejná kvanta úřadů a úředníků, vyhlášek, nařízení a buzerace, vše patřičně bruselsky potencováno.
Nepřehlednou, neprovázanou a stále komplikovanější legislativu, v níž už se často nevyznají ani sami právníci. Neustálé nesystémové, aktivistické změny, které obtěžují, aniž přinesou cokoliv prospěšného. Bodový systém na silnicích, poplatky u lékaře, radary místní policie, povinné zimní obutí (a doplňte si sami z dlouhatánského seznamu): vše nedostatečně připraveno, narychlo spíchnuto, posléze opakovaně doplňováno, měněno... prostě šlendrián.
O knize jízd nemluvě
A to nemluvím o veledůležitých věcech nadhorizontních, tedy kupříkladu o absolutně nezodpovědné energetické politice, která v budoucnu ještě více prohloubí naši závislost a dramaticky zvýší ceny. Ale také chápu, že pro statisíce živnostníků a podnikatelů je bližším zlem kupříkladu "kniha jízd", zcela zbytečně jim otravující každodenně život, přičemž pro její zrušení nikdo z politiků ODS nehne prstem, zato se namísto toho vehementně starají o zákaz kouření téměř všude či o další "důležitosti".
K tomu pak připočtěme bohorovné chování stávajících pravicových politiků, kteří navíc na svoje vzdělané voliče používají propagandu vhodnou spíše pro tupé stádo. A oprávněnou obavu středostavovských občanů, že v takto špatně spravovaném, nesolidním, neustále změnami rozpohybovaném státě vzniká nemalý prostor pro populisty a demagogy, ba dokonce i pro návrat komunistů k praktické moci.
