Ti nyní žádají, aby premiér propustil křesťanské demokraty, Svobodu, Ambrozka a Šimonovského z vlády. Strana se staví za napadeného premiéra.
Každý projev loajality má v sobě něco úchvatného, i když je zaměřen nesprávným směrem jako tento.
ČSSD totiž nehájí jen svého premiéra. Bezvýhradně se semkla kolem politika, který nevysvětlil, odkud vzal peníze na rodinný byt, a místo jasného slova vytvořil několik těžko uvěřitelných verzí.
Podporuje politika, jehož žena obchoduje s penězi, jejichž původ je nejasný a ručení za její půjčky víc než povážlivé. Sociální demokraté chápou, nebo se snaží chápat půtku výhradně politicky - tedy jako podraz od koaličního partnera.
Jenže z věcného, morálního, zkrátka normálního hlediska má pravdu pan Kalousek. Člověk s takovým nepořádkem v rodinných financích a s takovou neúctou k těm, kteří požadují vysvětlení, jako pan Gross, by neměl být premiérem.
Ten neumí odpovědět na otázky, proto převádí při do politické roviny. Včera se pokusil otupit ostří lidovecké vzpoury tím, že občanským demokratům nabídl odvážný (nebo drzý a bezzásadový, chcete-li) obchod.
Pokud budou tolerovat jeho menšinovou vládu, nechá projít většinový volební systém, po kterém prahnou.
ODS samozřejmě odmítla, v jejím zájmu je tuto vládu zničit, ale výstraha lidovcům byla dána: mohlo by to jít i bez vás a bez komunistů. Nežene vás ten Kalousek do záhuby?
Křesťanští demokraté by však neměli ve svém tlaku polevovat. Pokud totiž pan Gross zůstane předsedou vlády, aniž odpoví na otázky kolem rodinného majetku, stane se zdejší demokracie nedůvěryhodnou.
