Sjezd vybírá vedení
Delegáti si ještě volí pět místopředsedů. Prvním z nich už se stal tradiční Kalouskův spojenec Jan Kasal. V boji neměl soupeře. Po prohře Cyrila Svobody stáhl kandidaturu ministr dopravy Šimonovský.
Kalousek hned po svém zvolení delegátům pak oznámil, koho by na místech místopředsedů strany rád věděl. "Nikdo tuto funkci nedělal tak dobře, jako Jan Kasal, blízký spolupracovník Josefa Luxe," řekl iDNES.
Kalousek by vedle sebe rád viděl Libora Amrozka. "Ano, volil jsem Miroslava Kalouska," přiznal iDNES Ambrozek.
Mezi 12 kandidáty, z nichž vyberou delegáti místopředsedy KDU-ČSL, je také Cyril Svoboda a další neúspěšní kandidáti na nejvyšší stranickou funkci. To znamená ministr životního prostředí Ambrozek a přeseda lidoveckých poslanců Jaromír Talíř.
Dalšími kandidáty jsou poslankyně Michaela Šojdrová, hejtman Roman Línek, expert na drogovou problematiku Jiří Vacek, zástupce moravskoslezského hejtmana Jiří Carbol, senátoři Zuzana Roithová a Jiří Stodůlka a komunální politička z Čenošic Helena Langšádlová a místostarosta Litoměřic Jiří Landa.
Do výčtu patří i Šimonovský, který se předtím vzdal kandidatury na post prvního místopředsedy.
|
Dále čtěte: |
|
KDO VEDE LIDOVCE - příloha |
|
ANKETA - hlasujte |
|
GLOSA Martina Komárka |
Nový šéf byl naměkko
Kalouskovi dali ve druhém kole tajné volby 164 hlasů, zatímco Svoboda jich dostal jen 131.
V prvním kole získal Kalousek 135 hlasů a Svobodu volilo 116 delegátů.
Nový šéf lidovců po svém zvolení přiznal, že ačkoli má v médiích pověst tvrdého chlapa, je naměkko. Zpravodaji iDNES řekl, že si váží všech hlasů, které získal.
"Myslím, že strana potřebuje změnu," prohlásil její nový předseda a zároveň se omluvil za vlastní faux pas. "Zapomněl jsem poděkovat odstupujícímu předsedovi za vykonanou práci."
Špidla se postavil za Svobodu
Předseda ODS Mirek Topolánek vyčetl na sjezdu křesťanským demokratům účast ve vládní koalici s ČSSD i jejich obhajobu evropské ústavy. Navzdory skepsi k současnému směřování KDU-ČSL však věří, že spolupráce obou stran na vládní úrovni bude v budoucnu možná.
Předseda koaliční Unie svobody-DEU Petr Mareš delegáty přesvědčoval, že jeho strana patří stejně jako křesťanští demokraté k liberálnímu křídlu české politiky. Jedním ze spojovníků společného pohledu lidovců a unionistů na politické hodnoty
označil jejich neochotu spolupracovat s komunisty.
Velký aplaus sklidila v sále vdova po bývalém předsedovi lidovců Josefu Luxovi Věra. Připomněla, že její muž pokládal politiku za službu, jejímž hlavním principem má být láska k bližnímu.
Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla, který se ráno vrátil z cesty po Latinské Americe, se postavil za ministra zahraničí Cyrila Svobodu. Vyzdvihl především výsledky české diplomacie za Svobodova vedení.
"Všude se ukazuje, že pozice ČR za poslední rok a půl v zahraničí zesílila," řekl premiér.
V KDU se připravoval puč
Šance, že Cyril Svoboda udrží post předsedy KDU-ČSL, se snížily. Proti současnému šéfovi této vládní strany se totiž spojili jeho dva protikandidáti - vlivný poslanec Miroslav Kalousek a ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Ani jeden neměl dostatečnou podporu uvnitř strany. Proto se dohodli, že ten, který bude mít po prvním kole volby předsedy méně hlasů, vzdá se kandidatury a přesvědčí své příznivce, aby hlasovali pro toho druhého.
Jinými slovy, ti, kdo v prvním kole hlasovali pro Ambrozka, dostanou doporučení, aby v druhém kole podpořili Kalouska, a obráceně.
MF DNES potvrdilo celý plán hned několik vysoce postavených členů lidové strany. Kalousek ani Ambrozek to nevyvrátili, oba však dodali, že krátce před sjezdem a volbou předsedy nechtějí uvádět žádné podrobnosti.
"Máme k sobě s Miroslavem Kalouskem blízko, ale tohle teď nemohu potvrdit ani vyvrátit," řekl v pátek Ambrozek. Kalousek jen stroze uvedl: "Vedou se nejrůznější jednání."
Kalousek i Ambrozek kandidovali na předsedu KDU-ČSL kvůli nespokojenosti s tím, jak Svoboda stranu vede. Vytýkají mu přílišnou orientaci na levicovou ČSSD i to, že lidoveckou politiku prosazuje nedůrazně.
Taktická hra Kalouska s Ambrozkem mohla skutečně Cyrila Svobodu sesadit. Má totiž mezi členy své strany poměrně početnou opozici. Předpokládalo se, že Svoboda může každého ze svých protivníků porazit jen těsně. Pokud se však dva z nich proti němu spojí, bylo pravděpodobné, že neuspěje.
