Kajínek byl odsouzen za dvojnásobnou vraždu a pokus o další z roku 1993. Stížnost podle deníku odnesla na Ústavní soud osobně Kajínkova blízká známá, která je s ním každý týden v kontaktu. Kajínkův advokát Tomáš Zejda v ní žádá, aby ÚS zrušil původní zamítavá usnesení pražských soudců a nařídil nové jednání o obnově procesu jeho klienta.
"Stěžovateli se nedostalo spravedlivého procesu garantovaného mu Listinou základních práv a svobod," napsal mimo jiné obhájce v ústavní stížnosti s tím, že původní řízení proti Kajínkovi bylo v rozporu s trestním řádem.
Jako hlavní argument uvádí fakt, že policie v květnu 1993 navzdory běžné praxi vůbec na místě činu neodebrala otisky prstů z auta, ve kterém byli v plzeňských borských serpentýnách zastřeleni podnikatel Štefan Janda a jeho bodyguard Julián Pokoš.
"Je to průlom, protože argumenty mého advokáta nejdou zpochybnit. Stojím samozřejmě nohama na zemi, ale myslím si, že tentokrát by se to mohlo podařit," vzkázal k tomu Právu Kajínek minulý týden prostřednictvím své blízké známé. Už v březnu přitom uvedl, že kdyby byly otisky z místa tragédie odebrány a srovnány s těmi jeho, musela by jej policie propustit jako nevinného.
Krajský soud v Plzni uložil Kajínkovi za dvojnásobnou nájemnou vraždu doživotní trest v roce 1998. Velmi známým se stal v říjnu 2000, kdy zřejmě jako první vězeň v historii unikl z věznice v Mírově na Šumpersku. Byl však dopaden a nyní si svůj trest odpykává opět v této věznici. Na motivy jeho příběhu vznikl film režiséra Petra Jákla.
